MMS/CDS – Oxid chloričitý vás může zachránit!

20.2.2020

Časopis Nová Regena se věnuje problematice CDS/MMS a účinné látce z těchto roztoků, kterou je oxid chloričitý, mnoho let. Jako jediné nezávislé médium v ČR a SR informujeme své čtenáře o tom, jaká je pravda ve světle lží a pomluv. Lidé, kteří lži o MMS/CDS rozšiřovali a stále rozšiřují, možná nyní budou litovat toho, že pomlouvali látku, která může zachránit celý svět. Když ne celý svět, tak alespoň každého, kdo s ní umí zacházet.
Pokud budete používat oxid chloričitý dle níže uvedených návodů, které jsou součástí knihy Jima Humbla o MMS, na 99 % neonemocníte, i když budete s nemocnými v úzkém kontaktu. Coronavirus se přenáší nejčastěji kapénkovou infekcí, tedy stejně jako chřipka. Tedy čtěte a řekněte o tomto článku celé své rodině, příbuzný, kamarádům, známým… jde o hodně!

text: Pavel Eiselt     foto: Shutterstock.com

Ve zkratce nyní uvádíme fakta, která jsou známá přes 12 (!) let, a následně návody k udržení vašeho zdraví pomocí tří jednoduchých postupů!

Oxid chloričitý a virus chřipky
Studie japonských výzkumníků Ogaty a Shibaty (z roku 2008) zkoumala působení oxidu chloričitého v plynném stavu na virus chřipky na myších. Výsledkem bylo, že oxid chloričitý už při extrémně nízkých koncentracích (0.03 ppm po dobu 15 minut) ochránil myši před nákazou virem. Po 16 dnech nezemřela žádná z myší, které byly vystaveny ClO2 (0 z 10); v kontrolní skupině, na kterou nebylo použito ClO2, zemřelo 7 myší z 10. Pozoruhodný výsledek, který zatím bohužel zapadnul.

Ogata pokračoval další studií (rok 2012), kde podrobně popsal mechanismus působení oxidu chloričitého na virus chřipky. ClO2 vyřadí z provozu hemaglutinin, což je jakýsi „náústek“, díky němuž se vir dokáže navázat na hostitelskou buňku a infikovat ji. V podstatě něco, jako kdybychom klíštěti vytrhli kusadla, mohlo by po nás lézt, ale nemohlo by se už nikdy zakousnout. Chřipkový virus zbavený hemaglutininu pomocí oxidu chloričitého ztrácí schopnost infikovat.

V roce 2013 zkoumal Ogata inhalaci ClO2 v plynné formě u krys. Zjistil, že už extrémně nízká koncentrace, 0,03 ppm, je dokáže před virem ochránit (tedy stejný výsledek jako u studie na myších). Ke stejnému závěru došel i Mimura v roce 2010. Ten dokonce experimentálně potvrdil účinnost proti chřipkovým virům už v koncentraci od 0.01 ppm.

Oxid chloričitý a šíření infekcí – pokus ve škole a v nemocnici
Zajímavou studii provedli Japonci Ogata a Shibata v roce 2009. V pokusu se porovnávaly dvě školní třídy a počet absencí u žáků těchto tříd. Do jedné ze tříd byla po celou dobu vpravována přes rozprašovač s voňavým deodorantem extrémně nízká dávka oxidu chloričitého. U třídy, která „dýchala“ oxid chloričitý, byla zjištěna statisticky průkazná nižší absence žáků (interval spolehlivosti (p < 0.00001) než u kontrolní třídy.

Další studií, která se tímto tématem zabývala (Loweab, 2013), je pokus provedený v nemocničních pokojích, který se zaměřil na dezinfekci oxidem chloričitým v plynné podobě a vliv na šíření tří druhů bakterií (Bacillus anthracis – antrax, Francisella tularensis – tularémie a Yersinia pestic – mor).

Dezinfekční protokol používal koncentraci ClO2 mezi 377 a 385 ppm s expozicí cca 767 ppm za hodinu při relativní vlhkosti 65 %. Výsledkem bylo 100% zničení spór všech tří druhů bakterií. Při snížení koncentrace na hodinu a snížení vlhkosti už nedošlo k úplné likvidaci, ale pořád došlo k osmi – až desetinásobnému snížení výskytu mikroorganismů.

K výborným výsledkům došli vědci i při pokusu v nemocnici pro zvířata (Hsu, 2016). Použilo se vzduchové rozprašování nízkých koncentrací.
V současnosti jsou obrovským problémem epidemie chřipky a nejohroženější oblasti a skupiny jsou ve školách, nemocnicích a domovech pro seniory. Aplikace oxidu chloričitého způsobem, jaký navrhnul experimentálně Ogata s Shibatou, by mohla velmi výrazně omezit šíření infekcí. Na chřipku u nás zemře ročně v průměru zhruba 2600 lidí.

Nemocnost má navíc obrovské ekonomické důsledky jak kvůli nižší pracovní produktivitě (tzv. přecházení nemoci) a pracovní neschopnosti (nemocenská), tak i kvůli nákladům na léky a léčení, které jsou dotovány ze státního rozpočtu. Potenciál pro oxid chloričitý je obrovský. Ale zatím bohužel zkoumán jen výzkumníky v Japonsku.

Oxid chloričitý navíc působí i proti bakteriím, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tzv. superbakterie jsou aktuálně jedním z největších strašáků pro lidstvo a úloha oxidu chloričitého v boji na této frontě by se měla co nejrychleji začít zkoumat.
Víte, kde se člověk nejčastěji nakazí superbakterií? V nemocnici. A to je pobuřující. Je už zhruba známo i to, jak se k pacientům tyto bakterie dostávají. Z vodovodních trubek (Mathers, 2017). Co brání plošné aplikaci oxidu chloričitého v malých dávkách přes vzduchotechniku v nemocnicích? Nebo jeho využití při dezinfekci operačních sálů nebo vodovodního potrubí v nemocničním areálu? Levné řešení, které by potenciálně mohlo snížit úmrtnost i dobu pacientů strávenou v nemocnici.
Zdroj: www.alternativnicesta.cz

Vidíte? Už chápete? Dvanáct let je známý skvělý účinek nízkých koncentrací oxidu chloričitého na chřipku a nic se nestalo. Nyní, když je koronavirus velkým a bude pravděpodobně celosvětovým problémem, který si nyní ani nedokážeme představit, tak se stále vyvíjí „vakcína“ a lidem se doporučuje nošení, z pohledu infekce koronavirem naprosto nefunkčních roušek. Takové nesmysly…

Celý článek najdete v Nové Regeně 03/2020.

You Might Also Like