Hřebíček

2.12.2012

Hřebíček je plný protikladů i protizáporů. Získal jméno po trochu atypicky obézním malém hřebíku 15 × 2,8, kterému je toto jihovýchodní koření podobné,jako kdyby mu z oka vypadlo(nebo z pytlíku ze železářství…).

No, nebudu se rozšiřovat nad problémem lidového rčení, z kteréhože oka, to by bylo na dlouhé lokte. Ostatně rozšiřovat jsem nemyslel tak úplně vážně, protože jsem právě v procesu hubnutí, a dlouhé lokte jsou také zavádějící, protože ty u nás má jen NĚKDO, tedy hlavně ti, kteří nemají prázdné kapsy a mají velké oči…, ale plebejci je mají výrazně kratší, prázdnější a menší – lokty, kapsy i oči (oči od neustálého přimhuřování nad činy oněch s dlouhými lokty a naditými kapsami; kupodivu ne od míření, které by dlouhé lokty rychle zkrátilo…). To záleží prostě na tom, jak použijeme hřebíček i hlavičku…

Když si před půl tisíciletím španělský král fajnšmekrovsky vymyslel, že chce hřebíček coby koření do paštiky, tak pro něj poslal někam na západ mořeplavce Magellana a ten přitom objevil svůj obávaný jihoamerický průliv a tekutý hrob desítek tisíc námořníků mezi Ohňovou zemí a Chile. On tam totiž oceán kroužící rychlostí pomalé chůze kolem Antarktidy směrem na východ má zúžený profi l Ohňovou zemí a nerovné dno, proto to tam skoro pořád s loděmi dost fofrem drncá (ale nejvíce u mysu Hornova). Takže zvláště v období objevení zlata na západě severní Ameriky, dokud tam nezačal jezdit vlak, jich dost kleslo ke dnu.

Než přivezl Magellanův personál zdržením se různými šarvátkami náklad hřebíčku do Španěl, tak to trvalo skoro 3 roky, což se stalo tehdejším rekordem v obeplutí zeměkoule a zároveň důkazem, že je alespoň tam, kudy pluli, kulatá. Přitom objevili Tichý oceán, protože měli cestou do Indonésie pěkné počasí. Ale také hlad. Navíc Magellan to tam ve rvačce s domorodci nějak přehnal a tak byl při této příležitosti z výpravy zesnut k předkům.

Jinak je v Číně Hřebíkovec kořenný či vonný znám jako koření již 2 500 let. Sbírá se z něj kalich s poupětem, které nesmí při sušení ztmavnout. Silice s vysokým obsahem fenolického eugenolu má řadu zajímavých vlastností – brzdí růst mikroorganizmů, místně prokrvuje a tlumí lokálně i bolest, stimuluje tvorbu trávicích šťáv, odpuzuje hmyz a také revmatizmus. I když u nás plusmínus desetimetrový strom hřebíkovec neroste, je zdejší spotřeba jeho sušených květních poupat značná, protože se hodí na kořenění kdečeho. Například ke kořenění sladkých pokrmů, kompotů, polévek, omáček, ná – divek, paštik, trvanlivých uzenin, rýže, masa, láku okurek a tak nějak na kde co. Mně ale zrovna moc nechutná, protože nasládlá chuť hřebíčku čím dál blíž k němu v potravině přechází do hořké, mně osobně divné. Moje matka ovšem hřebíček milovala, takže jsme ho měli v potravě často a všude.

Hřebíček a dutina ústní
Znecitlivující vliv silice hřebíčku se tradičně uplatňuje hlavně v případě bolestí zubů, kdy se využívala i tinktura, nebo při bolestech v krku hřebíčková voda jako kloktadlo. Silicí se potírala paradentózní dáseň i bolavý zub, čehož se v dřívějších dobách vlivem nedostatečné dentální péče ve zkažených hubách hojně využívalo. Stejné využití měla i tinktura vyrobená namočením hrsti hřebíčku na několik týdnů v půl litru silné kořalky (bez methanolu), moderněji, chcete-li, lékárenského lihu (nejlépe 70%ního a více). Někdo se takovou přípravou ani nezdržoval a brav do úst hřebíček přímo, cumlaje, oddaloval nutnost návštěvy obvodního kováře za účelem extrakce neboli vyrvání pokaženého zubu. Preventivně se využívala hřebíčková zubní voda, vzniklá prostým namočením několika hřebíčků do teplé vody. Tu si můžete připravit jako přírodní nechemickou dezinfekci snadno tak, že do malé termosky nalijete asi půl litru horké vody a přidáte 1 polévkovou lžíci hřebíčků, necháte je do druhého dne namočené. Pak je hned k použití. Ze stejné dávky lze udělat ještě jeden nálev s téměř shodným účinkem. Hřebíček vodu konzervuje, takže ji můžete používat tak dlouho, než ji postupně spotřebujete.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply