Zvířecí spasitelé lidských životů

16.5.2011

Pes, kočka, kůň, papoušek a třeba i delfín. Mezi své kamarády jsme ochotni přizvat mnohé zvířecí druhy. K jednomu nás přitahuje krása či inteligence, k druhému oddanost člověku, ke třetímu třeba roztomilost. A pak existuje protipól. Tvorové, jež jemně řečeno nemáme v lásce a z nichž se nám často dokonce dělá fyzicky nevolno. První i druzí však mají jedno společné – od nepaměti provázejí člověka a jsou mu nablízku, když je potřebuje.

Zlepšováky pro nejdražší tekutinu

Každý pomáhá, jak umí. Leckdo k tomu ještě zvládne šokovat vědce, ať svými možnostmi či příslušností k živočišnému druhu. Jednou přichází na pomoc osvědčený starý známý a jindy tvor, u nějž by to nikdo nečekal. Někdy se léčivo skrývá v jeho slinách. A jindy je jím třeba vlastní krev…

Ideální dárci krve 21. století
Jsou červi. Tvorové, vyvolávající ve většině lidí mrazivý odpor a fyzickou nevolnost, jednoznačně spojovaní se smrtí. Stačí však málo a leccos může být jinak. K pradávnému poslání, tedy umožnění života narozeným likvidací zemřelých, zřejmě vbrzku přibude ještě jedno – přímá záchrana lidských životů.

O koho jde: mořští červi riftie hlubinná (Riftia pachyptila) a pískovník rybářský (Arenicola marina)
Léčivo: krevní barvivo hemoglobin
Zajímavost: riftii chtějí využívat ekologové k likvidaci sirovodíku

Dárců krve je nedostatek, epidemií nadbytek. Jako v mnoha jiných případech se medicína zoufale obrací ke zvířatům. Použít zvířecí krev by nebylo nic nového pod sluncem. Už v 17. století poskytla krev člověku k první transfuzi ovce. Jenže je tu jedno mimořádně významné „ale“: hemoglobin zvířat vyvolává alergie, může i poškodit ledviny. Hemoglobin mořských červů druhu Arenicola marina ale lidská imunita bez potíží přijímá. Autorem převratného objevu je francouzský biolog Franck Zall z pařížské Univerzity Pierra a Marie Curieových. Své domněnky si již ověřil výzkumem na myších i zkouškami u lidí. Spolunositeli mimořádně důležitého patentu jsou i Zallovi krajané F. Lallier a A. Toulmond.

Když je jed k smíchu
Obývají mořské dno poblíž Mexického zálivu, blízko hlubokomořských horkých pramenů. Červí kouzelník jménem riftie nasává z okolí dobře známý a vysoce jedovatý sirovodík
(H2S), o němž již děti školou povinné vědí, že zapáchá po zkažených vejcích. Lidově „smrdí jako pes“. Červ ale není žádný estét a k nechutnostem byl stvořen. Zaráží něco jiného – sirovodík přijímá zcela obyčejně žábrami, stejně jako kyslík.

Šikulové „malý a velký“
„Brněním“, které tvora chrání před otravou krve sirovodíkem, je systém dvou hemoglobinů. Vědci je nazvali podobně jako scénárista Ota Hofman postavičky v českém .lmu o holčičce Lucii a nezbedných formelácích – „malý a velký“. „Malý hemoglobin“ v každé molekule obsahující 12 iontů zinku, na něž se váže sirovodík. Vazba je natolik pevná, že nemůže být ničím vytlačen. Následně je jako urgentní zásilka přenesen červím tělem a coby vybraná lahůdka naservírován symbiotickým bakteriím, které se už nemohou dočkat, až jej rozloží a oberou o síru. Chytrý vynález. Teď ještě najít efektivní technologický způsob, jak z tolika červů krev získávat, a budeme moci téměř chystat prázdné krevní konzervy.

Boty, kabelky a … krev
Budí u nás oprávněný respekt. Pošramocené sebevědomí si kompenzujeme kabelkami z jejich kůže. Přitom zaslouží zcela jiný úhel pohledu. Především pro svůj obdivuhodný systém v boji o přežití, díky němuž předcházejí i smrtelným infekcím po vzájemných soubojích. Mohou si ukousnout nohu, a přesto se v prostředí plném mikrobů rychle uzdraví. Protilátky v krokodýlí krvi zabíjejí bakterie odolné i proti penicilínu. Lepší skóre než lidské mají dokonce i v souboji s virem HIV.

O koho jde: různé druhy aligátorů a krokodýlů
Léčivo: především krev
Zajímavost: krokodýlí krev mohou užívat i pacienti s HIV (!)

Takzvaný „krokodýlí olej“, tuk získávaný z krokodýlí kůže, je lék s velkou tradicí, po generace používaný např. domorodci v jižní Africe či asijské Indonésii k léčbě kožních problémů. Využívali jej již staří Egypťané. Umí prý pravé zázraky s jakýmikoliv kožními problémy. To s krokodýlí krví se to má docela jinak…

Celé znění článku si můžete přečíst v aktuálním čísle Nové Regeny, která je právě na stáncích.

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply