Vlastní dřevo rychle a navždy

Vlastní dřevo rychle a navždy
28.11.2018

Když necháte přírodu dělat její práci, zjistíte, že automaticky pěstuje dřevo. Všude na souši, kde mohou růst stromy, začnou prostě růst stromy. Možná máte nevyužitý roh zahrady, pás podél plotu nebo cesty, kde nebude žádnému sousedovi vadit stínění, možná jste zdědili nebo si koupíte kousek pole či starý sad… Možností, kde pěstovat vlastní dřevo, je mnoho a velmi snadno si můžete vhodné místo pořídit, lesní stromy jsou nenáročné. A nemusíte čekat na veliké stromy, na palivo a drobné stavby jsou tenčí kmeny ideální a k jejich kácení není třeba povolení.

Kopicování (anglicky coppicing) je tisíce let stará tradice získávání dřeva seřezáváním stromů u země v několikaletých cyklech. U nás se mu říkalo výmladkové hospodaření, pařeziny nebo nízký les. Je založeno na obrážení pařezů uříznutých stromů. Z pařezů, z nichž vyrostou mladé výhonky a zesílí, každých několik let (intervaly bývají 3, 7 nebo více let) můžeme sklidit nový obrost, což je někdy i velké množství menších kmenů, využitelných ke stavbě, řemeslné výrobě a na palivo. To se může stále opakovat třeba stovky, dokonce i tisíce let s tím samým stromem.
Stromy takto využívané mají díky neustálému navracení do mladého stadia delší životnost než běžně rostoucí stromy. Výhony z pařezu se stávají vlastně novými stromy, samotný pařez tedy postupně mizí a my pokaždé vytvoříme nový. Dřevo nám roste mnohonásobně rychleji než v běžném lese, protože využívá již rozsáhlé kořenové sítě původního stromu, nemusí znova od mládí zakořeňovat. Není tedy nutné sázet nové semenáče a čekat, až vyrostou. Nikdy nedojde k erozi půdy úplným zabitím stromu a jeho kořenů.
Kopicovaný porost je krásnější, živější a rozmanitější. Díky pravidelnému prosvětlování spodních pater lesa kopicováním dosáhneme mnohem přirozenější skladby bylinné a keřové vegetace. Nahrazujeme tím přirozený prales, ve kterém vznikají světliny pádem starých stromů. V (pra)lese je úžasná rozmanitost bylinného patra, hmyzu, ptáků a zvířat. Všechny nepotřebné zbytky (listy, větve) zůstávají na místě a mění se zpět v půdu. Z lesa odvezeme jen dřevo, které doopravdy potřebujeme. Zkvalitňování půdy namísto její degradace (která smutně probíhá v jehličnatých monokulturách) začíná být také na pořadu dne. Kopicovat lze celé lesní celky postupně, nebo jen pár stromů na zahradě. Princip je všude stejný.

Celý článek najdete v tištěné Nové Regeně.

 

Comments are closed.