K Vánocům neodmyslitelně patří vůně koření. Málo kdo si však uvědomujeme, že tyto voňavé části exotických rostlin mají i velmi léčivé a zkrášlující účinky. Ráda bych vás s nimi seznámila a snad také inspirovala.
Vanilka
Vanilkovník je mnoholetá liána s velmi dlouhým bylinným stonkem obtáčejícím stromy a vytvářejícím mnohočetné vzdušné kořeny. Plodem je tříhranná tobolka dlouhá okolo dvaceti centimetrů, naplněná kašičkou z jemných semen. Jedna rostlina ale nemá více než padesát tobolek, a je schopná plodit po dobu dvaceti let. Vanilkové lusky (slovo vanilka pochází ze španělského výrazu pro lusk) jsou sušené plody této rostliny. Existuje několik druhů sušení, buď postupné se střídavým pocením pod plachtami a sušením na slunci, nebo sušení „mokré“, kdy se lusky nejprve přelijí horkou vodou a pak nechají vyschnout na slunci.
Historie vanilky:
Španělský dobyvatel Hernán Cortés přivezl v roce 1522 z Mexika do Madridu kakaové boby a vanilku. S kakaem příliš nezaujal – zato voňavé hnědé lusky se okamžitě staly hitem. Pro evropské boháče to byl symbol luxusu: asi jako dnes kaviár. Vanilka se vyznačuje nejen lahodnou vůní a chutí, ale i obtížností, s jakou se pěstuje. Ve své středoamerické pravlasti totiž tato orchidej roste v unikátní symbióze s černými včelami Melipona. Proto dlouho selhávaly všechny pokusy o pěstování vanilky mimo původní region: rostlina sice prospívala, ale nikdy nepřinesla plody. Její květy totiž musejí být opyleny v průběhu dvanácti hodin po svém otevření – jinak se nezačnou vyvíjet kýžené lusky. Nepřítomnost vzácných černých včel zjistil náhodou belgický botanik Charles Morren až v roce 1837. Metodu ručního opylování křehkých rostlinek pak v roce 1841 vymyslel dvanáctiletý otrok Edmond Albius. Stalo se tak na ostrově Ile Bourbon, nyní zvaném La Réunion. Proto se také dodnes nejznámější odrůda vanilky nazývá bourbonská.
Léčivé účinky vanilky:
Vanilkovník používali již Aztékové a velmi si ho cenili. Přidávali ho do nápojů, které byly z kakaa. Obyvatelé Mexika platili vanilkovou daň Španělům, ti pak dovezli tuto rostlinu do Evropy. V alternativní medicíně se využívala při nervových poruchách, depresích, pro zlepšení trávení, při horečce. Zvláště byl ceněn vanilkovník při léčbě chudokrevnosti.
Vanilková tinktura
Potřebujeme: Semínka z 2 lusků, 1 dl 60% lihu Postup: Vanilku zalijeme lihem a vše necháme 14 dní na teplém místě odpočívat. Nesmíme zapomenout denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, užíváme 2× denně 15 kapek po dobu 4 týdnů.
Tinktura lásky
Potřebujeme: Vanilková semínka z 2 lusků, 1 lžíce nasekané skořice, 2 dl 60% lihu Postup: Koření smícháme dohromady a pak zalijeme lihem. Vše necháme 14 dní odpočívat, nesmíme zapomenout denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme a užíváme 2× denně 10 kapek.
Vanilka a aromaterapie:
Vanilka je také ceněna v aromaterapii. Éterický olej z ní se používá k uklidnění, při poruchách spánku, depresích, předmenstruačních syndromech a také jako vůně pomáhající odstranit náklonnost k alkoholismu a drogám. Vanilková si lice je vhodná i pro děti. Nejčastější použití je do aromalampy k aromatizaci vzduchu. Velmi důležitá je prvotřídní kvalita éterického oleje. Musí mít na etiketě lahvičky vždy uvedeno 100% přírodní. Pokud tam není uvedeno nic nebo například 90% přírodní éterický olej, nikdy nekupujeme, zbylých 10% je syntetických, tedy zdraví škodlivých.
Vanilka a kosmetika:
Pleťové vanilkové tonikum
Připravíme si ho tak, že do sklenice vložíme semínka z 2 vanilkových lusků a přelijeme je 2 dl 60 % lihu. Vše necháme 14 dní na teplém místě louhovat. Nezapomeneme denně protřepávat. Po uplynutí této doby dobře přecedíme. Takto získáme koncentrát, který musíme následovně naředit. Na 2 dl destilované vody dáváme 1 polévkovou lžící základní tinktury. Toto tonikum pokožku regeneruje.
[hidepost=0][/hidepost]
