V začarovaném kruhu sladké chuti

6.10.2011

Cukrovka jako civilizační choroba. Tato nemoc, odborně diabetes mellitus, patří k takzvaným velkým civilizačním chorobám. Postihuje něco mezi čtyřmi až šesti procenty obyvatelstva průmyslových států. Tendence stoupá, cukrovka se vyskytuje stále častěji i u mladých lidí. Z hlediska stoupající častosti výskytu se dá říci, že tato nemoc pomalu nabývá charakteru „malé epidemie“. Tento neutěšený stav má několik základních příčin spojených se způsobem života tak, jak ho lidé v blahobytné euroatlantické civilizaci žijí. K těmto příčinám patří nedostatek pohybu, stres a především vysoká spotřeba nevhodných, odborně diabetogenních potravin. K těm se počítají v první řadě sladkosti s vysokým obsahem průmyslově vyrobeného cukru, nicméně patří sem i bílé pečivo. Malá historická poznámka. Do začátku devatenáctého století činila spotřeba cukru na jednoho obyvatele něco kolem několika málo kilogramů cukru ročně. Po napoleonských válkách a s počátkem průmyslové revoluce stoupla spotřeba cukru na desítky kilogramů cukru na hlavu a rok. Podobné platí pro vývoj spotřeby masa a bílkovin, jejichž trávení má také nemalé nároky na tvorbu inzulínu. Lidské tělo a jeho hormonální systém se během posledních dvou set let musel vyrovnat s přísunem jídel, s jakými se „od pravěku“ nesetkal. A pak je tu ještě spotřeba alkoholu, která jde do několika litrů „tvrdého“ na hlavu a rok, což dává lidské slinivce také jaksepatří „zabrat“.

Co cukrovka vlastně je. Snažit se o přesnou definici nemá smysl. Chorobu asi nejlépe vystihuje věta, že pojem cukrovka platí pro nesourodou skupinu poruch látkové výměny uhlovodanů, které mají společný rys spočívající ve zvýšené hladině cukru v krvi. Hladina cukru v krvi je odborně glykémie, nadměrná hladina pak hyperglykémie. Cukrovka se principiálně dělí na dva typy choroby s poněkud odlišným průběhem.

Cukrovka prvního typu, diabetes I. Mluví se také o primární cukrovce. Postihuje přednostně mladé lidi, někdy se mluví o tzv. juvenilním diabetu. Tento typ nemoci začíná poměrně „rychle“. Dá se říci, že začátek choroby je svým způsobem postižitelný a časově ohraničený. Projeví se náhlou únavou, žízní, častým močením, slabostí a někdy i překvapivým snížením tělesné váhy. Postižení lidé mají k chorobě vrozenou dispozici, která se občas uplatní po nějakém virovém onemocnění, tak se to alespoň někdy uvádí. Jako podpůrný faktor, který může přispět ke vzniku nemoci, se uvádí i bílkovina (albumin) obsažený v kravském mléce. Hlavním činitelem u diabetu I je však stav, kdy imunitní systém těla „útočí“ na buňky, které ve slinivce produkují inzulín. Když množství těchto buněk klesne pod kritickou úroveň, klesne pod kritickou úroveň i produkce hormonu inzulínu, jenž je zodpovědný za vstup cukru (glukózy) do tělesných buněk a za jeho využití v těchto buňkách. Cukrovka prvního typu vyžaduje k léčbě inzulín. Ten si nemocní musí aplikovat prakticky celoživotně. Lidé s tímto typem cukrovky jsou ohroženi akutním zhoršením nemoci, takzvaným diabetickým kómatem, ať již hyperglykemickým nebo hypoglykemickým.

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply