Tymián

2.2.2013

Mateřídoušku, dříve velmi častou na pastvinách a polosuchých chudších půdách, můžeme v našem státě už jen pouze obdivovat, protože je chráněná a vzhledem k náročnosti na čistotu prostředí a v konkurenci ostatních rostlin už docela vzácná. A proto nám Bůh Příroda nadělil náhradu.

A abychom přeci jen nepodlehli pokušení mateřídoušku sbírat, tak tato náhradní kytka má nejen stejné složení, ale účinných látek má několikanásobně více a navíc dobře snáší pobyt na našich i poněkud zanedbávaných zahrádkách. Ano, jste velmi bystří, uhodli jste – ta náhrada se jmenuje tymián.

Čichem obě drogy odlišit lze a jednoznačně vítězí nos zastrčený mezi nabzučený hmyz do přirozeně kvetoucí natě mateřídoušky.

Thymol se našel, by zahnal kašel
Již naši předci z minulého tisíciletí objevili v silici tymiánu pěstovaného v místních středoevropských podmínkách účinnou látku thymol, která díky své fenolické povaze má specifi cké vlastnosti – ubližuje mikrobům a malým parazitům. I naše tělo se dráždivého thymolu velmi špatně zbavuje – například zvýšením tvorby moči v ledvinách nebo jeho rozpouštěním do řídkého čistícího hlenu průdušek a také stimulací k objemnější tvorbě průduškového hlenu vedoucí k žádoucímu odkašlávání například při suchém kašli. Průdušky se tím ovšem vhodně čistí a dezinfi kují, protože když se thymolu vstřebá byť jen malinko do mikroba, tak tento chřadne a chřadne, až se většinou úplně dočista uchřadne. Dočista – protože jako nečistota je odmeten úklidovými řasinkovými buňkami průduškového epitelu s hlenem do jícnu. Tam je normálně spolknut a v žaludku rozložen jako běžná jiná bílkovinová strava typu maso. Faktem ale je, že ani pilné dýchání například nemocničního zřízence přepravujícího infekční živoly semtam mu tímto způsobem nezabezpečí nezbytnou denní potřebu bílkovin a musí se dosvačit klasicky, například utopencem v osvěžovně.

Tedy jsou-li průduškové řasinkové uklízecí buňky v dobré kondici, čistí průdušky s pomocí řídkého hlenu. Hlen se přitom táhne po vnitřním povrchu trávicí trubice jícnem a dále a tak navíc účelně chrání sliznice žaludku a střev před jejich naleptáním vlastními trávicími šťávami. Z mikroba jsou recyklovány bílkoviny; ostatně z hlenu samého také.

Špatná kondice řasinkových buněk v průduškách nastává, když se například přiskřípne u páteře nerv odstupující od míchy:
a) Nerv je jen málo skřípnutý a je mechanicky komprimačně (stlačením) drážděn. Tím v něm elektrony přitlačených disociovaných metabolických aniontů z okolní hypoxické tkáně indukují falešné signály a kruhová svalovina dutých orgánů, například průdušek, se sevře do křeče a není kudy dýchat; řasinkové buňky nemohou pracovat… Toto také může vzniknout otokem průdušek, alergií, zánětem, astmatem aj. Kašel u toho bývá těžký, dusivý a plíce trhající, tak zvaný „smích tabákového průmyslu“.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply