Tělo do čistírny? Není třeba, stačíme si sami

10.4.2011

Každoročně vyhlížíme sluneční paprsky a nastavujeme jim tváře. Zahrádkáři a chalupáři se nemohou dočkat aktivit na svých pozemcích, ženy a dívky svlékly tlusté svetry a obhlížejí případné tukové bochánky. A co muži? Inu, rozradostněně sledují viditelná ženská lýtka a kolínka. Prostě na ně jde jaro.

Jenomže realita je dočista jiná. Nadšení tlumí nepochopitelná deprese, někdy si smlsne i viróza, místo jarní procházky bychom nejraději spali a spali jako broučci z populární pohádky. Nastoupila totiž jarní únava. Tělo trpí nedostatkem vitaminů (především C, D, E) a minerálních látek, ale také betakarotenu, koenzymu Q10, bioflavonoidů a selenu.

Naši předkové dobře věděli, že s příchodem jara je třeba zbavit tělo složek zimní, často v soli naložené potravy. Tu právě nyní spolehlivě nahradí všechny dosažitelné přírodní produkty: první lístky pampelišek a kopřiv, popenec, potočnice, mladé cibulky a další natě, čaje z listů jahodníku, břízy, maliníku. Slovo půst představuje situaci, která se ve 20. a 21. století stala pouze obavou z toho, že bychom neměli či dokonce nemohli (!!!) jíst vše, co nám chutná. Jarní půst před Velikonocemi vůbec neznamenal hladovění. To si totiž mohl málokdo dovolit: rizikem hladovění je nižší odolnost vůči infekci a úbytek svalů, které naši předkové pro jarní práce rozhodně potřebovali! V jídelníčku předvelikonočního období panoval naklíčený a opražený hrách (pučálka), naklíčené a opražené obilí (pražmo), kaše z obilnin a luštěnin, polévky z kysaného zelí s prvními jarními lístky, saláty. Měli bychom se inspirovat staročeskými tradicemi: omezit spotřebu masa jen na rybí a bílé (velikonoční pochoutkou býval bobr, zejména tlapy a ocas, jedli se také raci), vyhýbat se fast foodu a přetučnělým smetanovým výrobkům ve prospěch zeleniny, ovoce, zelených natí a zeleninových šťáv.

Půst se nemá nikdy ztotožnit s hladověním!

Důvody našich předků k půstu byly nejen duchovní (rozjímat a očistit tak nejen tělo, ale i duši), ale i praktické – s nadcházejícím jarem docházely jakkoliv konzervované potraviny, zejména naložené maso. Přísné hladovění je však zcela nevhodné a zdraví ohrožující. Vždyť i samotný půst byl určen pouze lidem od 18 do 60 let a nemusel se dodržovat na cestách!

Následkem nedostatečného energetického příjmu a nevyvážené skladby jídla je snížená odolnost organismu proti nemocem a úbytek svalů. Málokdo si uvědomuje, že hladověním se zvyšuje riziko vzniku metabolické úspornosti organismu, tedy nácvik těla vydržet i s minimem, a to má za následek úporný a neodstranitelný jo – jo efekt. Ano, ten trápí jedince, kteří už vyzkoušeli všechny možné diety a ještě přibrali! Během hladovění dochází i ke zvýšené tvorbě volných kyslíkových radikálů, jejímž následkem bývá i úzkost, nervozita a nesoustředění. Obzvlášť nebezpečná (ze zdravotního hlediska dokonce mírně šílená) je kombinace hladovění s projímadly, klystýry nebo tolik oblíbeným průplachem střev hydrocolonem.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply