(ta pravá) Manželství se uzavírají v nebi

25.1.2020

Manželství se nedá naučit, je potřeba ho prožít

Proč se vlastně rozhodneme vstoupit do manželství? Žene nás pouze touha po rodině, po dětech, po pocitu jistoty nebo jen chceme být někým milovaní, přijatí a akceptovaní? Jaký je rozdíl mezi partnerstvím a manželstvím? Proč jsou manželství tak důležitá a co je jejich skrytým smyslem?

text: Mgr. Blanka Demčáková    foto: Shutterstock.com

Málokdo ví, že kromě dne zamilovaných (14. 2.) v únoru slavíme ještě další významný den, a to Světový den manželství – den oslavy manželské lásky, důvěry, úcty, respektu a věrnosti… Svatba a společné žití, ve kterém vládne hluboké porozumění až navěky, je touhou většiny z nás – v takto harmonickém vztahu, kde to skvěle ladí, se můžeme cítit šťastní a celiství. Rozhlédněme se však kolem sebe – kolik takových skvělých manželství ve skutečnosti známe?

Lidová moudrost praví, že „to pravé manželství se uzavírá v nebi“ – to znamená ani v kostele, ani na úřadě. Náboženské obřady staví na myšlence, že svatebním úkonem spojuje oba snoubence sám Bůh, ale pravdou je, že se svým morálním cítěním stojí před Bohem. Takováto manželství, která jsou ukotvena v pravé lásce, se však ve skutečnosti uzavírají jen velmi zřídka. Vstup do manželství bezpochyby patří mezi naše nejdůležitější životní rozhodnutí. Muž svou ženu požádá o ruku a žena se svobodně rozhodne, zda cítí, že to mají v sobě oba stejně a zda je jí tento muž hoden. Následně svým společným ANO se tito dva lidé rozhodnou dávat si navzájem to nejvzácnější: sebe, svoji lásku a svůj čas. Dávají tím najevo, že s tímto partnerem chtějí společně ruku v ruce kráčet po své životní cestě, budovat zdravý a hodnotný vztah, vzájemně se podporovat, vychovávat děti, zušlechťovat své vnitřní dary a charakterové vlastnosti.

Manželství nebo partnerství?
V dnešní době manželství ztrácí na atraktivnosti a lidé jsou na jeho uzavírání značně pohodlnější, opatrnější, svobodomyslnější, lhostejnější… Pohledů může být několik. Někteří lidé se bojí dát tomu druhému svou důvěru a uzavřít tak manželství se všemi zákonnými důsledky. Mnoho párů spolu pouze žije bez oddacího listu, protože oficiální manželství pro ně znamená jen jakýsi byrokratický akt. Určitě sami uznáte, že platí obě rčení – na jedné straně: „žádný papír nám lásku nezaručí“, a zrovna tak: „manželství bez lásky ani papír nezachrání“.

Preferovanější je dnes free style bez papíru (oddacího listu). Do velké míry je to způsobeno i neustále se zvedajícím procentem rozvodovosti. Nelze se však na to dívat pouze negativně – ano, je to smutné, ale zároveň velmi pravdivé, tak proč prodlužovat něco, kde to i při té nejlepší snaze nemůže fungovat, protože ze vztahu se vytratil duševní soulad. Někdo se na to může dívat i tak, že ti dva nic nevydrží, že to vzdali příliš brzy, že utekli, že jim chybí zodpovědnost, ale vězme, že ať už byl důvod jakýkoliv, pokud je pochybnost o vztahu třeba i jen na jedné straně, tak to může být vážným důvodem k rozchodu. Raději ukončit vztah důstojně, než ho uměle prodlužovat. Čím déle to prodlužování trvá, tím jsou následky těžší, složitější a je to pak pro všechny čím dál tím víc komplikovanější. Jako duchovní bytosti se neustále vyvíjíme a v průběhu partnerského života nás může rozdělit naše individuální rychlost a směr našeho vývoje. Mnozí z nás však mají problém přiznat svému partnerovi právo na jeho vlastní vývoj a za každou cenu se tomu brání.

Smyslem manželství není trpět v neharmonickém svazku, který už dávno nikam nevede, ani přijít o své vlastní hodnoty. Hovoříme-li ovšem o svazku, kde na problémech oba partneři uzrávají a vyvíjejí se, kde mají možnost jeden před druhým projevit své dobré i špatné vlastnosti a možnost učit se vzájemné toleranci, pak žijí často daleko svobodněji, než osamělí jedinci, kteří neustále hledají svůj ideální protějšek.

Je nějaký rozdíl mezi partnerstvím a manželstvím?
Manželským svazkem se zcela mění kvalita energie ve vztahu. Spojení prsteny = společná cesta vývoje „ruku v ruce“. Objevuje se nový pocit „my dva – navždy spolu“. Svazek je uzavřen a má určitou formu – jeho symbolem je prsten, který od tohoto okamžiku spojuje jejich soukromí. Pouze jejich souznění určuje, zda bylo jejich manželství opravdu uzavřeno v nebi. V partnerství vládne více pocit nejistoty a osobně si myslím, že je mnohem těžší dlouhodobě setrvávat v takovém vztahu. Ženy v takovém vztahu obvykle mají vnitřní nastavení ve smyslu: „nechci po životě víc a takto mi to stačí“, „nejsem pro sebe dost důležitá“ a nakonec přesvědčí samy sebe, že takto jim to vlastně vyhovuje a přesně takto je to pro ně lepší – v takovém vztahu pak jeden miluje mnohem víc, než ten druhý.

Celý článek najdete v Nové Regeně 02/2020.

You Might Also Like