Stromy z pecek a jadérek

24.6.2015

Pro období prázdnin, kdy dozrává spousta dobrot na stromech, takticky odbočím od pěstování zeleniny k ovoci. Teď je totiž ten pravý čas začít si pěstovat vlastní stromy! Chutnalo vám jablko, myrobalán, meruňka, švestka nebo broskev? Pokud jste neměli opravdu velký hlad, zbyla vám potom alespoň semínka – pecka nebo jadérka. Můžete se pustit do zajímavého dobrodružství a vypěstovat si z nich vlastní ovocné stromy.

Obvykle se to nedělá, protože panuje přesvědčení, že z toho vyrostou plané stromy, jež mají nechutné, kyselé nebo žádné plody. Má zkušenost je naprosto jiná. Vysévám vlastní stromy už skoro dvacet let, a ještě mi nevyrostlo nic, co by nebylo vůbec dobré. Naopak, většina stromků plodila poměrně brzy a plody byly velmi zajímavé. Hodně se vždy liší od plodu, ze kterého pocházelo semínko, ale to neznamená, že je něco špatně. V semínku se při klíčení probudí geny jeho rodičů (květ obvykle opylil pyl z jiného stromu) a mnoha dřívějších generací. Svůj vliv má také stanoviště a podmínky, kde semínko vyklíčí. Vzniká vám tedy vlastně nová odrůda, zcela originální, jen ta vaše. Pokud byste chtěli zachovat původní odrůdu, ze které pocházel plod, který jste snědli, museli byste strom množit vegetativně, to jest částí jeho těla, klonováním. To v praxi znamená řízkováním (u většiny druhů ovocných stromů se řízky neujímají), nebo roubováním a očkováním (běžná praxe). Generativně, tedy semeny, nelze zachovat stejnou odrůdu, stejně jako lidské děti nejsou kopií svých rodičů. Všechny známé odrůdy vyrostly nejdříve také ze semínka, ale potom už je ovocnáři množili jen kousky jejich větviček.

Výhody vlastních semenáčů
Kromě toho, že jsou zdarma a že je báječný zážitek pozorovat strom, jak roste od semínka, máme i další výhody. Semenáč se lépe přizpůsobí místním podmínkám. Příroda provede hned v prvních letech selekci a vyřadí choulostivé jedince. Můžeme tedy například sít pecky různých broskví a meruněk, a nestarat se moc o jejich původ a odolnost. Když jich vysejete víc, vždycky nějaké semínko nevyklíčí nebo zahyne po vyklíčení, ale to, co roste dál, je to pravé. Semenáč vypěstovaný přímo na místě nebo vysazený z květináče či sadbovače v prvním roce života si zachovává kůlový kořen. Ten je důležitý pro zajištění vláhy a živin z větších hloubek a pro kotvení stromu na méně příznivých stanovištích. Stromky koupené ve školkách nemají žádné vlastní kořeny, protože jsou roubované na podnožích a podnože nemají kůlové kořeny. Nešly by přesazovat, takže jim je ve školkách záměrně zkracují, a silný dlouhý kůlový kořen se do původní formy už neobnoví.

Celý článek najdete v tištěné Nové Regeně.

 

You Might Also Like