Schizandra čínská – adaptogenní rostlina s dlouhou tradicí

6.6.2012

Schizandra čínská, někdy zvaná též klanopraška či magnolka, případně čínský citrónovník se používá v Číně jako léčivka či adaptogen již od pradávna.

Je to dřevnatá liána s opadavým listem a s lodyhou dlouhou 2–8 m, která se navíjí na opěru. Listy jsou střídavé, tmavozelené, eliptické, opak vejčité, na dlouhých, růžově načervenalých stopkách. Rostliny jsou jednodomé, květy jednopohlavní – tyčinkovité i pestíkovité o průměru 1–1,5 cm, na dlouhých květních osách, voskovité, voňavé, bílé, žluté, případně červené barvy a příjemně voní. Prašníkové květy mají bílé tyčinky, pestíkové mají nazelenalé blizny a početné plodolisty. Opyluje se hmyzem. Po opylení se květní lůžko prodlužuje a nabývá podoby hroznu, na němž je umístěno 5–40 bobulí. Prašníkové květy se nacházejí ve spodní a pestíkové v horní části keře.

Plody obsahují 6,13 % cukru, 20–23 mg vitaminu C a značné množství éterických olejů. Každá bobule má 1–2 semena ledvinovitého tvaru o průměru až 3 mm. Zralé plody jsou velmi šťavnaté, mají citrusovou chuť, odtud také pochází její ruský název limonnik. Slupka je sladká, dužnina kyselá a semeno trpce hořké s příchutí silic. To připomíná i čínský název rostliny wuweizi – ovoce pěti chutí.

Divoce roste v oblasti toku Amuru, na jižním Sachalinu, Kurilských ostrovech, v Japonsku a severní Číně ve smíšených jehličnato-listnatých lesích. Schizandra patří mezi světlomilné rostliny, ale v mladém věku může růst i ve stínu. V dospělosti by ovšem příliš zastíněná nepřinášela žádné plody. V podmínkách přírodního výskytu i v kultuře se vyznačuje vysokou odolností vůči zimě.

O schizandře se poprvé zmiňuje čínský spis Shen Nong Ben Cao Jing, který byl sepsán před 4000 let. Již tehdy byly popsány její účinky proti kašli, vyčerpanosti, na podporu potence a účinky zvýrazňující naladění jin. Nejdůležitější složkou schizandry jsou fenolické sloučeniny – lignany, kterých bylo zjištěno dosud třicet. Dále jsou to terpenoidy, sesquiterpeny a kyseliny (fumarová, citrónová, jablečná, askorbová, vinná, malová a jantarová). Semena obsahují 33 % oleje, který je složen z glyceridů kyseliny linolenové a olejové. Celá rostlina je prostoupena silicemi.

Proti únavě a vysílení
V tradiční medicině byla schizandra v léčitelství používána národy Dálného východu jako tonikum a stimulans působící především proti únavě a vysílení. Hrst sušených plodů umožňuje Nanajcům žijícím podél Amuru dosáhnout skvělých výkonů při lovu. Podobné zkušenosti mají i ruští lovci s účinky čaje připraveného z listů, plodů nebo i z kořenů schizandry.

Zlepšení zraku
Ale i moderní medicína využívá léčivých účinků této rostliny. Účinné látky ze schizandry vykazují pozitivní účinky na zrak. Po konzumaci nálevu z plodů se zvýšila zraková ostrost u pacientů trpících krátkozrakostí, i v případech astigmatismu. U zdravých osob je po požití extraktů z rostliny pozorována větší fyzická odolnost. Při jednorázovém pracovním výkonu dochází k menšímu úbytku sil. Výrazně posílí řidiče při dlouhotrvající, zejména noční jízdě.

[hidepost=0][/hidepost]

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply