Revmatisme zhoubný, až přijdeš, tak dloubni!

3.11.2013

Především oteklé a bolestivé klouby, ranní ztuhlost, případně kulhání se obecně považuje za „revma“. Přesnějším termínem pro onemocnění revmatismem je artritida – zánět kloubů. K projevům této nemoci dále patří např. zarudnutí kůže nad klouby, poruchy chůze, ztuhlost zápěstí, deformace kloubů, ale také únava a horečka. Zánět může postihnout jeden nebo více kloubů.

Z praktického hlediska se zánětlivá onemocnění kloubů dělí na infekční a neinfekční. Častější jsou záněty neinfekční, které vznikají v důsledku autoimunitního procesu – imunitní systém napadá a ničí vlastní tkáně. Vědcům se dosud nepodařilo potvrdit příčinu této reakce organismu – nejspíš se jedná o genetické předpoklady vyvolané v souvislosti s prodělanou infekcí, podáním léků nebo očkovacích látek, které imunitní systém navedou mylným směrem.

Není zánět jako zánět
Nejčastější diagnózou kloubního onemocnění je revmatoidní artritida. Postihuje zejména klouby žen středního věku: zánět trápí drobné klouby ruky, zápěstí a kotníku, ovšem postihnout může i klouby velké (kyčle, kolena). Zpočátku se projevuje ranní ztuhlostí kloubů, později se přidruží zduření a silná bolestivost, které doprovázejí deformity kloubů (pokřivení kloubů i rukou). Zároveň se snižuje pohyblivost postiženého. Možnou komplikací bývá vývoj k ankylóze, kdy kloub přestane být pohyblivý, což může vést k trvalé invaliditě.
Typickým postižením bývá osteoporóza, u níž podklad spočívá v zánětlivých změnách a působcích uvolňovaných imunitními buňkami, rovněž také v léčbě kortikoidy. Další poměrně častou komplikaci představuje zánět šlach a kloubního pouzdra, které mohou vést k přetržení vazu a deformitám. Nemocní si často stěžuji na svalovou slabost, která přes omezení pohybu kloubu vede k atrofii. Revmatoidní artritida postihuje také kůži: revmatoidní uzly u 20–30 % nemocných, cévy (zánětlivá onemocnění cév), srdce, plíce, oči. V součtu následků více chorob se může ozvat také anémie.
Naopak revmatická artritida vzniká jako součást tzv. sterilních následků po bakteriální infekci (některými streptokoky), např. po streptokokové angíně, která nebyla vhodně léčena antibiotiky. K dalším sterilním následkům se řadí postižení srdce (tzv. revmatická horečka), ledvin, nervového systému (chorea minor) a již zmíněné postižení kloubů. Pro tato onemocnění je charakteristické, že se dopady projevují v době, kdy již sice nelze prokázat původce onemocnění, avšak v krvi cirkulují protilátky původně vytvořené imunitním systémem proti streptokokům. Ty se však navážou na zdravé tkáně a nasměrují imunitní pochody proti tkáním tělu vlastním.Revmatická artritida má poměrně bouřlivý průběh se silným otokem, bolestivostí a zarudnutím kloubu. Většinou však nezanechává následky, postačí léčba mírnící zánět a bolest.
Dnavá artritida bývá obecně známá jako dna – v minulých staletích postihovala lépe situované vrstvy. Při záchvatu dny je nemocný kloub mimořádně bolestivý, zarudlý a oteklý. Záchvaty bolestí trvají hodiny až dny (zpravidla dva týdny), období bez záchvatu dosahuje 6–24 měsíců. Příčina vypuknuvšího záchvatu se mnohdy nezjistí: může jí být psychický stres stejně jako další onemocnění, operace, trauma, ale také přehnané množství jídla i alkoholu. Nemoc samotná vzniká při vysoké hladině kyseliny močové v krvi, která se v podobě krystalků ukládá v kloubech. Kyselina močová vzniká metabolismem purinů, hojně obsažených v luštěninách, mase a vnitřnostech. Dna postihuje častěji muže než ženy po 40. roce věku a u části nemocných souvisí s vyšším příjmem masa, vnitřností i alkoholu, jiní mají geneticky danou zvýšenou produkci kyseliny močové, nebo enzymatický defekt.
První záchvat dny bývá v 90 % případů omezen pouze na jeden kloub, avšak s přibývající délkou nemoci se stav zhoršuje a nemoc zasahuje více kloubů současně. K častým komplikacím patří vznik ledvinných kamenů. Při dně je velmi důležité dodržet dietu (vyloučit ze stravy hovězí maso, uzeniny, lilkovité plody a brambory, zhubnout), léky se liší pro akutní období záchvatu a mimo ně.
Psoriatická artritida doprovází postižení kloubů u lupénky, erozivní artritida trápí pacienty se zvýšenou funkcí příštítných tělísek.
Nepodceňte infekci
Z infekčních zánětů kloubů jsou nejvýznamnější záněty bakteriální, nejčastěji vyvolané streptokoky, avšak může jít též o borrelii u lymské boreliózy. Prokázala se už i virová infekce (herpesvirus, Epstein-Barr virus, virus hepatitidy B, arbovirus). Infekce bývá do klubu zanesena při otevřeném poranění kloubu, ale i léčebným zákrokem (punkcí, při ortopedické operaci, přestupem z okolí kloubu (záněty kostí, svalů), nebo krevní cestou z jiného infekčního ložiska v těle.

Připojte se k boji
Revmatoidní artritida zvaná jednoduše revma je onemocnění nikoliv plně vyléčitelné, avšak jeho vývoj je možné zpomalit, případně částečně potlačit. Jejími rizikovými faktory jsou genetická predispozice (tedy výskyt v rodině), zvýšená námaha a věk.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like