Psychosomatická krize a kundalini Syndrom

Psychosomatická krize a kundalini Syndrom
4.5.2018

V současné době stále častěji slyšíme pojmy, jako je psychosomatická krize, spiritual emergency, případně kundalini syndrom a podobně. Tyto nové pojmy si dávají za cíl vyčlenit oblast duchovní nebo hloubkové psychologické proměny od běžných psychologických obtíží, především pro odbornou veřejnost psychologů a psychiatrů. Je to velmi významná snaha, ke které značnou mírou přispěl i český velikán prof. Stanislav Grof. Pro běžného člověka má toto vyčlenění také velký význam, protože může pomoct k lepšímu porozumění lidí, kteří procházejí určitou psychologickou krizí.

Typickým příkladem je situace člověka, který žil normálním životem a pak ho potkala významná krizová životní situace, ať už náhlá výpověď z dlouhodobé práce, rozchod s partnerem nebo například fyzická krize, vážná choroba nebo třeba autonehoda. Následně tento příkladový člověk často zažívá vnitřní otřes a pocit vnitřního zmatení. Náhle, bez přípravy je vržen před nutnost tuto krizovou situaci zpracovat. Situace tedy přichází neočekávaně, není z vlastní volby a je velice intenzivní. Často je narušeno vnímaní vlastní hodnoty, vlastní identity a celkového smyslu života. Tyto situace jsou traumatem pro většinu lidí.
Pro určitou skupinu lidí v závislosti na okolnostech může takováto krize zasáhnout velmi hluboko a zásadně narušit psychickou rovnováhu.
Pilíře identity a vidění světa jsou podkopány a rychlý stav návratu do původního, starého stavu stability již není možný. V tomto momentu takový člověk může vykazovat mnohé známky psychické poruchy. Tehdy také dochází k mnoha extrémním stavům. Starou psychologickou rovnováhu často spolu s bývalou fyzickou situací již není možné obnovit, zbývá tedy jediné – hledat nový stav rovnováhy. Tuto situaci naše společnost vnímá jako poruchu, jako odchýlení od normálu, jako něco, co by se nemělo stát. Jako by pro tento proces změny nebylo v slušné společnosti a životě běžného člověka žádné místo.
Toto je vnímaní, které je vytvořeno hodnotami současné moderní společnosti, jež psychologické a duchovní procesy ignoruje anebo vytěsňuje na okraj. Stejně tak dobře je však možné takovou krizovou situaci vnímat jako proces určité duchovní cesty a psychologické proměny.

Krize jako slabost nebo příležitost pro duchovní cestu a psychologickou proměnu?
Změna pohledu a změna přístupu může člověku, který zmíněným procesem prochází, hodně pomoct. Velmi často může určitá životní krize spustit procesy hlubší vnitřní proměny, kdy takový jedinec musí čelit mnoha vlastním akumulovaným traumatům a musí prozkoumávat své hodnoty a své postoje. Tento proces může trvat řadu měsíců a někdy i let. Pak je člověk, který tímto prochází, označen stigmatem anebo sám pociťuje stud za svou situaci. V naší společnosti je na tento proces vnitřní transformace nahlíženo jako na určitou anomálii v lidském životě nebo snad mentální chorobu, a tak za něco nedobrého a neužitečného. Přinejmenším je tento proces považován za určitou chybu člověka, jeho slabost, o které se nemluví, a je spojena často se stigmatem duševní choroby, bláznovství. Přitom opak je pravdou. Tyto situace transformace, bez ohledu, zda příležitostně obsahují také určité extrémní nebo neobvyklé elementy, jsou složkou přirozeného a běžného duchovního a psychologického přerodu. Tento je součástí života a měl by být i vítán a podporován. Mělo by být v pořádku o něm mluvit a měla by být poskytnuta podpora, aby prošel do svého zdárného a úspěšného konce.
Protože výsledkem je často zrod nové a zralejší psychologické osobnosti. Mezi méně obvyklé situace, které můžou vzniknout v rámci procesu psychosomatické krize, je spontánní probuzení kundalini.

Kundalini proces
Kundalini proces tvoří specifickou podkapitolu v rámci psychosomatické krize. Pokud se mluví o negativních pocitech a problémech v rámci procesu kundalini, tak se často také používá pojmenování kundalini syndrom. Hlavním identifikačním znakem procesu probuzené kundalini jsou zkušenosti, které je možné nazvat také jako „ezoterní”, tedy pocity toku energie, pocity elektřiny, vize světel, zvýšená empatie a citlivost na energie jiných lidí a také mentální mlha a mentální zmatení. Každá krize je také příležitost a to platí dvojnásob o psychosomatické krizi.
V jistém smyslu je „krize” vždy součástí cesty proměny.
Probuzení procesu kundalini je probuzení procesu, který umožní rychlejší a hlubší psychosomatické změny. Tento proces je intenzivnější a často se v něm objevují symptomy energetického a ezoterického charakteru. Právě tyto aspekty často vyvolávají různé obavy u lidí, u kterých došlo ke spontánnímu probuzení kundalini. U psychologů o psychiatrů, ale také u mnohých duchovních skupin rovněž panuje nejistota, jak k takovýmto symptomům a situaci správně přistoupit. Proto bohužel ani dnes není tak jednoduché získat správnou radu a podporu v tomto procesu přerodu. O probuzení kundalini a jejich symptomech se již po staletí mluví v tradičních jógických a mystických školách, kde se učí různé metody pro probuzení procesu kundalini a práce s tímto procesem. V tomto prostředí se člověk na probuzení kundalini procesu připravuje, a tak má už o jeho vlastnostech určité povědomí. Přesto již od počátku dob bylo zaznamenáno, že tento proces může nastat také spontánně na základě určitého impulsu, bez jakékoliv zvláštní přípravy. Ve starých textech se mělo za to, že k takovémuto probuzení dochází pouze výjimečně.
Možná z důvodů společenských změn, zrychleného způsobu života a vyššího stresu je dnes spontánní probuzení procesu kundalini mnohem častější, než tomu bylo kdykoliv v minulosti. Stejně tak jsou častější i psychosomatické krize různého typu a různé intenzity. Naše společnost ale zatím ještě neví, jak reagovat na tyto změny v oblasti duchovního a psychologického přerodu. Moderní společnost nadále považuje tyto oblasti a také celou oblast duševního zdraví za určité rozpačité téma, o kterém se nemluví, nebo okrajovou záležitost. Naše vnitřní psychologie však není okrajovou záležitostí, ale je pro kvalitu života nás samých a konečně i společnosti naprosto centrální.

Kundalini symptomy
Součástí probuzení procesu kundalini jsou vždy určité „kundalini symptomy“, tyto jsou mnohdy totožné také s průvodními znaky „kundalini syndromu“. O kundalini syndrom se jedná tehdy, pokud dlouhodobě převažují negativní pocity v rámci tohoto procesu. Stejně jako pro oblast psychosomatické krize, také u procesu kundalini platí, že pokud se objevují určité negativní pocity, ještě to neznamená, že daný proces nejde správným směrem nebo že se jedná o určitou chybu v rámci tohoto procesu. Pokud tyto negativní zkušenosti přetrvávají, pak je vhodné vyhledat odbornou radu nebo pomoc. Ať už člověka, který s tímto procesem má své osobní zkušenosti, nebo psychologa, který je otevřen pro interpretaci dané krize jako „cesty”.
Negativní zkušenosti nebo pocity při duchovním nebo psychologickém přerodu jsou do určité míry nevyhnutelné. Protože k psychologickému přerodu nedochází a zpravidla ani nemůže dojít ve stavu původní harmonie, tedy původního stabilního stavu. Vždy bude přítomná bolest z odchodu starého a obavy z nového a neznámého. Pokud nahlédneme do našeho nitra skrze otevření, které nám krize poskytne, vždy tam objevíme temná zákoutí, stará traumata a nevyřešené otázky. Také je zřejmé, že ve stavu původní stability by k takovémuto přerodu nebyla žádná motivace. Jakákoliv změna se odehrává v určitém prostředí otřesů na okraji zóny stability nebo zóny komfortu.
Opravdu nemůže dojít k žádné významné psychologické změně, pokud zůstáváme uvnitř naší zóny komfortu. Je nutné dodat, že vyjít za hranici zóny komfortu příliš rychle nebo příliš daleko také není dobré a není ani užitečné. Často se vynoří tělesné reakce stresu, případně obav o naše přežití, ať už psychologické nebo fyzické. Ve skutečnosti přežití jako takové ve většině případů není ohroženo, přesto tělesné reakce mohou být intenzivní, jako by toto přežití mohlo být ohroženo. Následně člověk na toto vnímané ohrožení reaguje různými způsoby. Většinou se snaží tento proces ukončit a vrátit se do původního stavu. Tím se ale celý průběh komplikuje. Ideální proces by byl takový, kde zůstáváme v ideálním místě, kde jsme na hranici zóny komfortu – ale ještě ne tak daleko od ní, aby vznikly prudké psychologické a tělesné reakce, které správný postup znemožní. Člověk, který vstoupí nebo je náhle vržen do procesu vlastního duchovního a psychologického přerodu, do něj jen málokdy vstoupí v ideálním místě, a tak člověk procházející krizí transformace musí toto místo teprve hledat.
Pravidlem je, že většina spouštěcích krizí má dočasný charakter. Krize trvá většinou v řádu týdnů nebo měsíců. Časem tato externí krizová situace odezní a člověku tak pomůže k návratu do stavu harmonie. V ideálním případě bude člověk zralejší a proměněn skrze svoji zkušenost. Pokud se díváme na duchovní a psychologickou proměnu jako na proces, kde by mohlo dojít k proměně celé bytosti, a nikoliv jenom určité části, pak poznáme, že zde existuje často také určitý omezující efekt. Po vyřešení jednotlivé krize a nalezení nové stability odezní také intenzivní motivace k dalším změnám a dalšímu růstu.

Celý článek najdete v Nové Regeně 05/2018.

Comments are closed.