Přízrak s názvem CHOLESTEROL – A co když je to jinak?

16.12.2015
chol

Vážení čtenáři, exkluzivně vám přinášíme rozhovor s profesorem Istvánem Horváthem, PhD., Dr.Sci., za kterým jsme se vydali na podnět jedné naší čtenářky do Budapešti. Tento maďarský věděc, mikrobiolog a genetik, vyvinul zcela novou teorii léčení metabolismu cholesterolu a je vynálezce auto-adjuvantní terapie proti ateroskleróze, léku nazvaného J for H.

Profesor Horváth a jeho milá paní, která mu celou dobu návštěvy trpělivě vyřizovala nepřetržitě zvonící telefony, nás přijali velmi přívětivě, i s pozváním na oběd, a přestože se návštěva poněkud protáhla a únava byla na všech znát, profesor neztrácel dobrou náladu a mezi nejvážnějšími tématy vesele vtipkoval. Těší nás, že vám můžeme zprostředkovat toto nanejvýš zajímavé téma, které se týká každého z nás – ať už osobně, nebo prostřednictvím někoho v nejbližším okolí. Schválně – pokud to nejste vy sami – zkuste se namátkou zeptat v rodině, kolegů v práci, přátel – jak jí, zda mají stres, dostatek pohybu a – zvýšený cholesterol.

Metoda profesora Horvátha vysvětluje metabolismus cholesterolu a vypracovaný postup, jak vrátit fungování odpovědných orgánů v těle do normálu, jak si tělo může pomoct samo, a to bez použití umělých chemických prostředků.
V návaznosti na J for H léčbu není třeba brát celoživotní léky. Účinek této imunizace může trvat téměř 4 desetiletí. J for H učí náš imunitní systém, aby metabolismus cholesterolu udržoval na optimální úrovni.
Nejohroženější věková skupina ohledně kardiovaskulárních onemocnění je v naší populaci mezi 45 až 65 roky, tedy jedna z nejcennějších a nejvíce produktivních věkových skupin společnosti.
Dle Zprávy o zdraví obyvatel ČR, kterou vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2014, zůstávají v ČR kardiovaskulární choroby dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně 50 % populace.
Použitím imunizační léčby by se tomuto mohlo preventivně zabránit a pomoci též mnoha lidem, kteří už jsou v rizikové skupině nejen věkem či zvýšeným cholesterolem, ale i již definovaným onemocněním.
Pro farmaceutické firmy, které se aterosklerózou zabývají, však může představovat tento lék – antigen J for H problém. Měl by negativní přínos na jejich ekonomiku.
Profesor István Horváth oznámil patenty v Maďarsku v roce 2003, ale od té doby se mu nepodařilo dosáhnout průlomu v případě vakcíny cholesterol antigenu.

Pane profesore, můžete osvětlit problematiku cholesterolu, jak vzniká a jak v těle pracuje? Co vlastně znamená dobrý a špatný cholesterol?
Ve skutečnosti neexistuje dobrý a špatný cholesterol. Je to podobné, jako když řeknete jednoduchým lidem, že existuje dobré zlato a špatné zlato – takhle podobně se snažili lidem vysvětlit, že existuje dobrý a špatný cholesterol. Ale člověk znalý přece ví, že zlato existuje jenom jedno. Také neexistuje, že by někdo vzal zlato a řekl, že tohle je dobré zlato. Je to stále jen zlato. Ale je tam důležitý poměr – většinou je tam málo zlata a více bronzu nebo jiné příměsi. A stejně tak existuje jenom jeden druh cholesterolu, neexistuje víc druhů a v naší krvi neexistuje ani jedna molekula cholesterolu, která by byla zředěná. V krvi cholesterol obíhá (koluje) jenom ve formě lipoproteinů, které se kategorizují na hodně jiných podtypů – HDL, LDL, DLDL, ILDL…, a při lékařském posuzování dle laboratorních výsledků se většinou jenom dva vyjmou z těchto všech podtypů – HDL je nazvaný jako dobrý a LDL jako špatný.
Ale tenhle „správný“ HDL cholesterol obsahuje jenom 3 až (maximálně) 5 procent cholesterolu, všechno ostatní je jiné. LDL, co nazýváme, že je špatný cholesterol, obsahuje maximálně 10 % cholesterolu. Ale oba typy v podstatě obsahují stejnou molekulu cholesterolu. Rozdíl je jenom v poměru – ten „dobrý“ má do 5 %, ten „špatný“ 10 %.
Říkáme, že je to „dobrý“ cholesterol, protože cholesterolové molekuly jsou uzavřeny v bílkovinném obalu – těch 3 až 5 % cholesterolu je uzavřeno do bílkovinného proteinu. U„špatného“ LDL cholesterolu je také bílkovina, jenže ten cholesterol není uzavřený uvnitř, ale jeho molekuly (těch 10 %) jsou na povrchu. Všechny buňky potřebují cholesterol, který je v podstatě jejich základním kamenem – a čerpají ho z krve. Buňky jej velmi jednoduše vyjmou z krve a umí ho „zakomponovat“ pro svou výživu. Metabolismus buňky s tím umí manipulovat – chytí bílkovinu, uvnitř které je cholesterol – to je ten HDL, ten „správný“ – a zpracuje ho. Použije ho na výstavbu své buněčné membrány nebo na vnitřní endoplazmatické retikulum. Nebo buňka přímo z toho cholesterolu něco vytvoří.
„Špatný“ LDL cholesterol neumí organismus metabolizovat. Zvládne to jen v tom případě, kdy se horní vrstva, kde jsou cholesterolové buňky uložené, něčím zakryje – většinou další vrstvou bílkovin. Bílkovina, kterou se to zakryje, je cholesterolová protilátka nazývaná také antibody.
Tudíž tělo, když bílkovinou znova zabalí molekuly, které jsou v LDL – „špatné“ – cholesterolové buňce na povrchu, má tím pádem metabolizování ulehčené a umí to strávit pro svou výživu, protože cholesterol je potřebný.
Takže jediný rozdíl z pohledu organismu mezi „dobrým“ cholesterolem a „špatným“ cholesterolem je ve formě metabolizování, a to tak, že dobrý cholesterol má bílkovinný obal a velmi lehce ho naše buňky metabolizují, a u toho „špatného“ si naše tělo musí vytvořit nový bílkovinový obal, aby ho zase dokázalo zmetabolizovat. Protože pokud není bílkovinný obal u špatného cholesterolu vytvořený naším tělem formou protilátky, tak ho neumí metabolizovat.

Co se s ním pak děje?
Naše tělo se i tak snaží vytvořit bílkovinnou vrstvu na tyto cholesterolové molekuly, ale tím, že neumí všechno udělat, objeví se jen pár (1–2) molekul, které dokáží zakrýt jen pár procent. Toto nazýváme imunokomplexním stavem a imunologové se ve školách naučí, že imunokomplex dráždí fagocyty ve smyslu „chyť mě“. Imunokomplex může být i běžná bakterie.
A když nenastane dostatečná imunitní odpověď, aby se zlikvidovala bakterie, objeví se fagocyt, identifikuje tuto buňku podle toho, že je tam pár imunokomplexů a zlikviduje ji.

You Might Also Like