Limbický otisk Jak vznikají naše základní životní nastavení

5.2.2013

Míra, do jaké je bytost schopna rozvinout svůj životní potenciál, závisí na mnoha faktorech. Ty nejdůležitější tvoří období roku před početím děťátka, prenatální vývoj, porod, chvíle a dny bezprostředně po narození a první roky života.

Pokud je toto období správně uchopeno, má dítě přirozeně otevřenou cestu žít svůj plný potenciál a naplňovat smysl svého života, pro který se narodilo. Takové dítko se neptá otázkami: „ Proč jsem tady?“ „Co je moje úloha v životě?“ „Kdo jsem?“ To dítě je v plném kontaktu s vědomím toho, kdo je, proč se narodilo a jaká je jeho úloha v životě. Ví to, protože v tomto velice křehkém a delikátním období s ním bylo zacházeno vědomě. Bylo respektováno a podporováno všechno, co mu prospívá a eliminováno to, co škodí.

Schopnost rozeznat, co škodí dětem, planetě, milovaným a co je naopak podporuje, začíná u vnímavosti, kterou má každý jedinec sám k sobě. Tato schopnost vnímat se, podporovat se v tom dobrém, neškodit si závisí na tom, jak bylo s daným člověkem zacházeno v období početí, prenatálního vývoje, porodu a několik let poté, kdy se odehrává ta nejdůležitější část života. Je to období, kdy vzniká v mozku dítěte:

Limbický otisk
Je to „naprogramování“, které určuje naše základní nastavení a směřování ve všech oblastech života – životní práce, vztahy, partnerství, intimita, sex… Pokud se podmínky v průběhu už vzpomínaných delikátních pár let vytvoří příznivě pro náš všestranný vývoj, bezpečí a láskyplné vedení, máme pak možnost v životě naplnit veškerý svůj potenciál.

Máme rozvinutou schopnost žít skutečně naplňující partnerské a rodinné vztahy, kde se o věcech mluví, a jsme akceptováni takoví, jací skutečně jsme, a rovněž takto akceptujeme ostatní lidi v rodině i mimo ni…

Žijeme své poslání a děláme svou životní práci s radostí, láskou a v plné hojnosti na všech úrovních. Jednoduše řečeno, vytváříme si život, který nám prospívá, baví nás a naplňuje. Máme schopnost se vypořádávat s překážkami, výzvami a konáním jiných lidí. Pevné zdraví a radost ze sebe, to všechno je přirozená základna našeho života, od které se odrážíme v každodenním životě. To jasné vědomí, že tady, na této planetě, mám své požehnané a nezastupitelné místo. Takto tomu bohužel a zároveň velice logicky u drtivé většiny populace na celém světě není.

Postupy, které jsou považovány za běžné v raném citlivém období života, totiž devastují přirozenou úroveň napojení duše dítěte na svůj zdroj. Ono to nemusí být na první pohled vidět, dítě se zdá být v rámci základních životních a motorických funkcí v pořádku. Důsledky toho, co se děje na úrovni zápisu v mozku, není vidět za krátkou dobu. Je to běh na dlouhou trať a dopady se ukazují až za delší čas, kdy se následky už nespojují s událostmi zažitými v tomto období. Tak vznikají například jemná či větší traumata oddělenosti, která pak ovlivňují v dospělosti naši odvahu a chuť žít své sny a být druhým blízko

. V životě se potkáváme se situacemi, které jsou pak pro nás náročné, emocionální stabilita je rozkolísaná, sebevědomí pokulhává, jistota taky a tělo tento rozhozený stav zrcadlí různými zdravotními neduhy…

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like