Kůže – naše viditelné „první já“

17.1.2011

Kůže je orgán, který nás odděluje od okolí a činí z nás viditelné, víceméně nezaměnitelné individuum. Stav kůže – a viditelných či přístupných sliznic – může částečně odrážet zdravotní stav vnitřních orgánů, a snad i stav mysli. Kůže ale může „doopravdy“ onemocnět. Vznikne kožní nemoc. Kožní nemoci bývají z nějakého neznámého důvodu většinou těžko ovlivnitelné, patří do rukou lékařů dermatologů a nebudou předmětem tohoto článku. Bude se zabývat poruchami stavu kůže, které skutečným kožním chorobám předcházejí, ale onemocněním ještě úplně nejsou. Článek je míněn spíše jako upozornění na potíže, které nás ruší, chorobou ještě nejsou, ale mohou se jí stát.

Opary. Vyskytují se typicky na rtech. Lze je najít i na sliznici v ústech a na sliznicích genitálu, kde jsou značně nepříjemné. Opary jsou vyvolávány viry, jichž je mnoho druhů, které v sobě skoro všichni nosíme, a které se čas od času aktivují. Pak se „zviditelní“ typickými puchýřky na rtech, nebo také v ústech. Tam se tvoří bolestivé zarudlé dvorce se žlutým centrem, tzv. afty, častěji u dětí, které pak nechtějí jíst. Opary se léčí třeba mastí s virostatikem aciclovirem. Když je zle, musí se virostatikum podat do žíly. Opary mají společné to, že bolí. Než začnou bolet a být vidět, tak svědí. Kdo „naslouchá“ svému tělu, ten ať na svědící místo vždy po hodině až dvou přikládá kousek ledu a svědící místo ať ledem jakoby umrtví. Oparu se tím nezabrání, ale jeho trvání se často značně zkrátí a bolestivost zmírní. Některé oparové viry mohou vyvolat i zhoubné bujení. Pokud se větší opar vyskytuje často a úporně na stejném místě, je dobré zbystřit a eventuálně se poradit s dermatologem. Pokud se opary začnou vyskytovat náhle značně častěji a na více místech, bývají známkou významného snížení celkové imunity. Tato „známka“, když si jí dotyčný (nebo jeho lékař) všimne a jako takovou správně interpretuje, může s velkým časovým předstihem signalizovat vznik pozdější vážné choroby, které se dá „ve stádiu oparů“ možná i zcela předejít.

Hlídejte si pokožku, je vaše
Mykózy. Jde o onemocnění kvasinkami či plísněni napadající nejčastěji prsty na nohou a„zapařené“ prostory mezi nimi. Obecně jde o místa, kde na sebe naléhají kožní řasy, jako je tomu v podpaží, u žen v rýze pod ňadry a podobně. Mykózy jsou léčitelné, věda pokročila, účinné přípravky bývají i volně dostupné. Když mykóza na zevní léčbu nereaguje, nasadí lékař antimykotika v tabletách. Když ani pak (při dodržení všech lékařských doporučení a vůbec u mladších lidí) nenastane trvalejší zlepšení, je třeba pomyslet na sníženou celkovou imunitu. V první řadě se má začít pátrat po cukrovce, která imunitu snižuje a může se s velkým časovým předstihem – v ještě ovlivnitelném stádiu – ohlásit právě úpornými mykózami. Podobné platí i pro opary.

Slunění, opalování. Je dobré připomenout, že intezivní slunění urychluje stárnutí kůže. Případné pigmentové skvrny a mateřská znaménka přechodně nejsou na opálené kůži tolik vidět. Opalování je však záludné tím, že přispívá ke vzniku zhoubného kožního nádoru, tzv. melanomu. Zvláště nebezpečné je v tomto smyslu opakované „spálení na pláži“ v dětství. Děti by proto neměly ani chodit příliš často do solária, lidé se „zrzavými“ vlasy a četnými „pihami“ také ne. Zde je na místě zmínit i problematiku opalovacích krémů. Ty by měly obsahovat vysoký ochranný faktor. Ale i ten může sám o sobě (byť jen zřídka) přivodit alergii, a pak je opalování na přímém slunci skoro nemožné. Proto platí – všeho s mírou!

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply