Krvetvorba máme ji každý, je snad samozřejmá?

8.12.2012

Jakmile se škrábneme, řízneme či jinak zraníme, teče nám krev. Má červenou barvu a ze všech sil se snažíme její tok zastavit. Obecně víme, že bledí lidé bývají chudokrevní. Většinou je rovněž známo, že krev je vzácná: shání se a daruje pro potřebu transfuzí – při operaci, úrazech a v jiných fatálních situacích může krev upotřebit každý z nás. Jak se vlastně krev v těle tvoří, z čeho se skládá a co ještě o ní víme?

Krev je červená, neprůhledná a vazká tekutina, která se skládá z krevní plazmy a krevních buněk čili krvinek. Zralé krevní elementy totiž nemají schopnost se dělit a proto se musí neustále obnovovat. Tvorba krevních buněčných komponent se nazývá krvetvorba (hematopoéza, hemopoéza, hemopoesa).

Jak se krev zrodí
Krvetvorbu dělíme na zárodečnou (embryonální) a poporodní. Také později se mění orgány, v nichž se krev tvoří. Embryonální krvetvorba začíná zhruba ve 3. týdnu těhotenství a potrvá 40 týdnů. Toto období se ještě dělí na tři další časové a vývojové úseky, což pro náš výklad není důležité. Na počátku se jedná o tvorbu krve ve žloutkovém vaku mimo vlastní embryo. V 6. týdnu se vytvářejí základy jater a brzlíku (thymu). Do 20. týdne nitroděložního života jsou hlavním místem krvetvorby játra (řecky hepar). Ve 12. týdnu se vytváří základ sleziny, dalšího místa krvetvorby. Lymfocyty se naplno vytvářejí v brzlíku, což potrvá až do porodu, zároveň ve 20. týdnu nitroděložního života dochází k postupné tvorbě krvinek i v kostní dřeni. Po narození se kmenové buňky tvoří jen v kostní dřeni. Kostní krvetvorná dřeň patří k největším orgánům těla (cca 1,5 kg), 75 % kostní dřeně tvoří různé typy bílých krvinek, zbývajících 25 % krvinky červené.

Jaké ztráty tělo snese
Množství krve v lidském těle je poměrně stálé – činí 1/13 hmotnosti každého z nás, u dospělých mužů 5–6 l, ženy mají krve zhruba o 10 % méně (4,5 l). Celkový objem životně důležité rudé tekutiny tělo trvale reguluje, přebytečnou vodu vylučují ledviny – uvedené mechanismy zajišťují nezměněný objem krve i při značném přetížení organismu. V těle není krev rozložena rovnoměrně: nejvíc je jí v žilách, ve svalstvu a v plicích. Zdravý člověk by měl bez větších obtíží unést ztrátu ½ l krve (do 550 ml), zatímco už trojnásobná ztráta (1 500 ml) bývá životu nebezpečná. Paradoxně organismus snáší lépe pomalý úbytek krve – až do 2 500 ml. Což však rozhodně nezkoušejme. Krev v těle plní četné funkce, z nichž dvě jsou základní. Transportní funkcí se rozumí převod dýchacích plynů z plic do tkání a naopak, rozvod živin a zplodin látkové přeměny, rozvádění tepla tělem, předávání hormonů, vitaminů apod. Mezi specifi cké funkce krve patří schopnost udržovat stálé vnitřní prostředí organismu (pH, osmotický tlak apod.), ochrana proti vniknutí cizích vysokomolekulárních látek do organismu – např. infekčních, a vzácná schopnost srážení krve, která brání vykrvácení organismu.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply