Kovy kolem nás – Měď

5.10.2011

Měď, spolu se zlatem a stříbrem, byla jedním z kovů, které byly lidem známy snad jako první, protože je nacházeli náhodně přímo v jejich kovové formě. Měď je načervenalý nebo červenohnědý kovový prvek s atomovým číslem 29. Jako prakticky každý kov, i ona na vzduchu na povrchu oxiduje, ale působením atmosférické vlhkosti a oxidu uhličitého se poměrně rychle pokrývá tenkou vrstvičkou nazelenalého uhličitanu měďnatého nazývaného měděnka, který pak samotnou měď velmi účinně a dlouhodobě chrání proti další korozi. Již velmi dlouho se proto používá v klempířství na předměty vystavené povětrnostním vlivům, nebo k výrobě nádobí. Teplota tání necelých 1085 °C. I když se nachází v čisté, kovové formě, je průmyslově těžena především v různých sloučeninách. První použití mědi je známo již ze starověku na výrobu zbraní a především ve slitinách se zinkem nebo cínem, kdy sloužila jako bronz opět např. ke zhotovování zbraní, nebo různých ozdob. Na Zemi je měď zastoupena poměrně vzácně v množství okolo 63 mg/kg a v mořské vodě se nachází v průměru 0,003 miligramů/l. V těle průměrně těžkého člověka (cca 75 kg) se nachází tedy 100-500 mg mědi. Měď patří mezi prvky, které mají velmi mimořádný vliv na správný vývoj všech živých organizmů rostlinných i živočišných, tedy pochopitelně i lidí. Proč vlastně člověk měď potřebuje nebo nepotřebuje? K čemu je užitečná či potřebná?

Měď v lidském těle, nadbytek a nedostatek
Nejvyšší koncentrace mědi je v játrech, odkud je distribuována do těla, ve větším množství je v myokardu (svalové tkáni srdce), svalech, ledvinách, slezině, mozku, pankreatu a kostní dřeni. Doporučená denní dávka mědi v lidské potravě se pohybuje kolem 1 mg prvku. Jedná se o látku, která spolupůsobením s jinou látkou způsobuje zesílení jejího účinku především na enzymy. Zajímavostí je, že nadbytek mědi u zdravých osob vznikající po požití nad 250 mg mědi současně, se projevuje naopak jako tzv. kovový jed, vyvolává vážné zdravotní problémy a působí stejně jako těžké kovy – olovo, rtuť, tedy nevratně zastavuje působení jinak prospěšných enzymů. Nadbytek se projevuje průjmy, zvracením, křečí. Dochází především k poškozením ledvin a jater, někdy nevratným. Občas se projevuje dementním chováním. Je nutné si uvědomit, že každý jednotlivec je odlišný a nadbytek může vznikat v některých případech i po jednorázové dávce nad 10 mg. Projevem je především nevolnost, bolesti ve svalech a žaludku. Při běžném přijímání potravy nebo potravinových doplňků však nebezpečí nehrozí. Nebezpečí může hrozit u vinařů pracujících s měďnatými přípravky (i tzv. modrá skalice), kde byly zaznamenány i případy poškození jater či dokonce úmrtí.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply