Konopí jsem nikdy nekouřil

4.4.2012

Celoživotně se věnuje výzkumu konopí a kannabinoidů. Izoloval endogenní kannabinoid (anandamid) z mozku. Olomoucký rodák Lumír Ondřej Hanuš, působící již dvě desítky let na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, se v současnosti angažuje v aktivitách za legalizaci konopí pro léčebné účely v České republice.

Od čísla 7–8/2011 jsme v Nové Regeně zveřejnili sérii článků o léčebných účincích konopí na lidský organismus. Připravoval je Mgr. Dušan Dvořák z Edukativní konopné kliniky a občanského sdružení Konopí. Mnohokrát se zmiňoval o Lumíru Ondřeji Hanušovi, spolupracovníku a blízkém příteli. Rozhovor s tímto význačným vědcem a aktivistou ve věcech legalizace využití konopí v lékařství v ČR vám nyní přinášíme.

Na devítiletce jsem chtěl být námořníkem. Maminčin bratr však měl rád chemii, a ještě než jsme ji měli ve škole, vysvětloval mi, jak v molekule kolem jádra obíhají elektrony, a učil mne i další taje oboru – velice mne to zaujalo. Na střední školu v 63. roce jsem se nedostal, údajně pro velký zájem uchazečů. Byly v tom ovšem náboženské důvody, rodiče byli věřící. Tak se maminka obrátila na ministerstvo, aby vše přezkoumali, a nakonec mě přijali. Dostal jsme se do třídy, která měla chemii jako maturitní předmět, navíc vyučující mě nadchli pro obor, a tak jsem v něm pokračoval i na vysoké škole.

V posledním ročníku za námi přišel profesor Zdeněk Krejčí z lékařské fakulty, že by potřeboval studenta na 3 měsíce a čtvrtinový úvazek, bez perspektivy prodloužení. Protože nikdo z premiantů neměl zájem (já na vysoké škole k premiantům nepatřil), tak jsem se přihlásil. Postupně se ze čtvrtiny úvazku stala polovina, nakonec z toho byl celý úvazek a po skončení školy trvalé místo. Profesor Krejčí byl žákem profesora Jana Kabelíka, který se věnoval antibiotickým účinkům vyšších rostlin, tak se dostali ke konopí a s profesorem Františkem Šantavým objevili kyselinu kannabidiolovou, izolovali ji a extrakt z konopí se začal užívat ve Fakultní nemocnici Olomouc. Výborný účinek měl nejen na herpes simplex, ale i na herpes zoster nebo dekubity. Dvacet let jsem v nemocnici připravoval tinkturu a stal se nadšencem do výzkumu konopí. Průběžně jsem si dopisoval se zahraničními odborníky, s profesorem Raphaelem Mechoulamem z Jeruzalémské univerzity celých šestnáct let. Nakonec mě v roce 1990 pozval na rok do Izraele, kde už jsem zůstal.

V Izraeli jste se nadále věnoval výzkumu konopí?
Profesor Mechoulam pozval na Hebrejskou univerzitu Williama Devanea, amerického molekulárního farmakologa, který objevil kannabinoidní receptory v mozku, a mne, abychom se pokusili izolovat z mozku látku, která se na tyto receptory váže. Každý měl v tomto výzkumu své místo. Já jako analytický chemik jsem měl na starost izolaci této látky. Byla to náročná práce (látka se v mozku vyskytuje jen v pikomolových koncentracích), ale nakonec jsme v březnu roku 1992 uspěli a získali anandamid. Měli jsme z toho velkou radost a naše výsledky publikovali v časopisu Science. V lednu následujícího roku jsem o tom přednášel na Psychofarmakologické konferenci v Lázních Jeseník a později jsme navázali spolupráci s profesorkou Alexandrou Šulcovou z brněnské lékařské fakulty.

Čím byl objev anandamidu významný?
Již v roce 1964 Yehiel Gaoni a Raphael Mechoulam izolovali z konopí tetrahydrokannabinol (THC) a v témž roce profesor Šantavý určil absolutní konfi guraci této látky. Vědci si lámali hlavu nad tím, jakým způsobem se THC váže v mozku, a vyslovili předpoklad, že tam možná bude specifi cký centrální receptor. To se potvrdilo již zmíněným objevem doktora Devanea. Zároveň jeho objev vyvolal další otázku: Receptor přece není v mozku proto, aby se na něj vázala látka z konopí. Jakmile jsme měli receptor a endogenní ligand, snáze jsme mohli pochopit účinek kannabinoidních látek. V současnosti již existuje mezinárodní společnost pro studium kannabinoidních látek a danou problematikou se zabývají tisíce studií. Na kongresech se dnes v této souvislosti diskutuje především o endokannabinoidech. Ty umožnily pochopit mechanismus léčebného účinku konopí.

Znamená to, že v budoucnu se budou využívat více endokannabinoidy než konopí?
V endogenních látkách je velký léčivý potenciál. Naše laboratoř i další vědci v celém světě připravili řadu aktivních derivátů endokannabinoidů, ale problém tkví zcela jinde. Když v roce 1921 kanadští vědci objevili inzulin, byl použit v klinické praxi již v lednu 1922. Když byl v roce 1935 objeven kortison, byl již v následujícím roce podán pacientům a stal se úspěšným lékem. Anandamid jsme objevili před 19 lety, a dosud nebyl ofi ciálně podán člověku ani anandamid, ani 2-arachidonoylglycerol (2-AG). Dnes je vše složitější. Obtížně se získává povolení na experimenty a je to samozřejmě fi – nančně nákladné. Testování nové látky si může dovolit farmaceutická fi rma, nikoli ovšem univerzita.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

2 Comments

  • Reply markus 26.1.2021 at 14:18

    bBE1kQ https://beeg.x.fc2.com/

  • Reply markus 27.1.2021 at 15:15

    2tkjZH https://buyzudena.web.fc2.com/

  • Leave a Reply