Když motýl v krku dělá potíže

13.5.2011

K nejdůležitějším orgánům v těle se řadí štítná žláza (glandula thyroidea). Patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní), což znamená, že své hormony vylučuje přímo do krve. A to je cesta, kterou se poté dostávají do celého organismu a umožňují jeho správnou činnost i vývoj těla.

Samotná štítná žláza ve tvaru motýla je umístěna před hrtanem ve spodní a přední části krku. Tvoří ji dva spojené laloky a celkem váží mezi 30–40 g. Není pochyb o tom, že právě štítná žláza hraje v řízení metabolismu lidského těla hlavní roli. Její funkce přímo závisí na dodání jódu potravou, nebo vodou. Dva ze tří hormonů produkovaných žlázou regulují spotřebu energie ve všech tělesných orgánech a buňkách. Činnost štítné žlázy je řízena speciálním hormonem z podvěsku mozkového. Příčiny onemocnění štítnou žlázou bývají nejčastěji autoimunitní, ovlivňují je faktory genetické, mohou být vyvolány hormonálními poruchami v těle, případně zásahy do organismu (operace, ozařování, některé léky).

Co je hyper a co hypo
Problémy se štítnou žlázou jsou poměrně obvyklé, častěji postihují ženy. Nadměrná produkce hormonů se nazývá hyperthyreóza, nedostatečná hypothyreóza. Objem žlázy může být zvětšen (struma) až k útlaku životně důležitých orgánů v krku, nebo se objevuje tvorba uzlů, za nimiž se může skrývat i nádorové bujení.

Hyperfunkcí se rozumí zvýšená koncentrace hormonu tyroxinu. Častěji postihuje ženy mladšího věku. Pacienti jsou trvale neklidní, neposední, šíří kolem sebe nervozitu, bez příčiny hubnou a potí se, mívají vypouklé oči, jsou dušní, žízniví a špatně spí. Úspěšně se léčí speciálními léky a betablokátory, zejména pokud jde o onemocnění autoimunitní. Je-li příčinou nadbytečného hormonu uzel (nezhoubný nádor), je lépe tuto část žlázy chirurgicky odstranit.

Snížení funkce štítné žlázy zvané hypofunkce vzniká při de.citu jódu, selénu, po zevních ozářeních či léčbě radiojódem, při aplikaci některých léků. Rozvinuté příznaky této nemoci se nazývají myxedém. Nejčastější příčinou však bývá zánět. Nedostatek hormonů štítné žlázy vede ke zpomalení všech dějů v těle. Žláza je neznatelná a někdy zcela chybí. Projevují se deprese, únava, letargie, zpomalené pohyby, přírůstek na váze, zácpa, nesnášenlivost chladu, mírná anémie, otoky kolem očí, někdy silné krvácení. Nejzávažnějším projevem je zvýšení hladiny krevních tuků a postižení srdce. Základem léčby je podávání přirozeného hormonu jednou denně, odděleně od ostatních léků a doživotně.

Struma
Jako struma se označuje každé zvětšení štítné žlázy nad normu. Světová zdravotnická organizace rozlišuje několik stádií. Častá příčina strumy bývá endemická, vyvolaná nedostatkem jódu ve stravě. V našich krajích se však vyskytuje zřídka, jód se přidává do soli. Struma bývá viditelná, někdy i s bulkami, vyšetření musí odhalit její hlavní příčinu a včas nasadit léčbu. Po speciálním vyšetření, v němž se určí velikost strumy, proběhne analýza krve, sonografické vyšetření a punkce. Některé formy strumy se léčí podáváním hormonálních nebo jódových tablet, závažnější případy se řeší chirurgicky.

S čím musí pacient počítat
Diagnostika onemocnění štítné žlázy má své zákonitosti. Kromě aktuálních problémů jsou důležité údaje o výskytu nemocí štítné žlázy v rodině (až polovina případů), místo, kde nemocný žije (nedostatek jódu), užívané léky a léčiva (některými přípravky lze poruchy činnosti štítné žlázy narušit), prodělané choroby, úrazy a operace (nemoci štítné žlázy mohou iniciovat). Vyšetření zahrnuje celou řadu postupů od vyšetření klinického přes krevní testy, různé zobrazovací metody, biopsii atd.

[hidepost=0]

Klinicky se vyšetřuje
• palpací pro rozpoznání zvětšené štítné žlázy či tvorbu boulí nebo uzlíků,
• poslechem se odhalí zvýšený krevní průtok žlázou, puls a krevní tlak (tachykardie, bradykardie, arytmie, palpitace).

Test vychytávání jódu, ultrazvuk, jehlová biopsie
Pacientovi se podá látka s radioaktivním izotopem jódu a speciální přístroj sleduje, v jaké míře a kde se ve štítné žláze prvek zpracovává. Uvedená zobrazovací metoda identifikuje „horké“ a „studené“ uzle. Za horkými se málokdy skrývá maligní tumor. Studené uzle bývají zrádnější. Před operací přístroj zobrazí velikost žlázy a po operaci maligního tumoru odhalí nevyoperovanou část. Další vyšetření zhodnotí rozměry uzlíků, rozliší cystu naplněnou tekutinou od aktivní. Ultrazvukem se měří velikost a odhaduje se objem žlázy. Jehlová biopsie je postup, při němž se tenkou jehlou odebere vzorek tkáně k mikroskopickému vyšetření.

Nejčastější choroby štítné žlázy
Kromě již zmíněných zdravotních problémů postihují štítnou žlázu také záněty.

Dělí se na akutní (zarudnutí, žláza je oteklá, bolestivá a léčí se antibiotiky), subakutní (virového původu – terapie symptomatická, užívá se kyselina acetylsalicylová), chronická (autoimunitní onemocnění, bývá bezbolestné, jen někdy pocit škrcení, léčí se levothyroxinem).

Gravesova – Basedovova choroba představuje autoimunitní onemocnění, tělo produkuje protilátky proti tkáni štítné žlázy, které žlázu podněcují ke zvýšení činnosti. Projevuje se zvýšenou nervozitou, otoky očí a spojivek, dvojitým viděním, oči se lesknou a vystupují z důlků. K normalizaci funkce žlázy se podávají léky snižující syntézu dvou hormonů štítnou žlázou, po zklidnění se léčí radiojódem, nebo chirurgicky odstraněním štítné žlázy.

Stejně tak častější chronická tyroiditida Hashimotova typu je autoimunitním onemocněním. Po určité době vede ke snížení aktivit (nižší výkonnost, sklony k depresím, zimomřivost, zácpa). Léčba spočívá v brzkém odhalení a doplnění chybějících hormonů štítné žlázy v těle.

Jak to je na začátku
Vývoj štítné žlázy u plodu začíná asi v 7. týdnu těhotenství a funkčně se začíná uplatňovat od počátku druhé třetiny gravidity. Produkce štítné žlázy plodu je nezávislá, avšak jeden z hormonů přestupuje přes placentární bariéru. V době porodu je 40 % tohoto hormonu v pupečníkové krvi mateřského původu. Všechny novorozené děti jsou u nás povinně před propuštěním z porodnice vyšetřeny, zda je činnost jejich štítné žlázy dostatečná.

Budeme mít miminko
Během každého těhotenství štítná žláza zvyšuje aktivitu, 25–70 % těhotných mívá tzv. fyziologickou strumu (štítná žláza zvětší objem). Značná část žen, které v prvním trimestru těhotenství zvracejí, jeví známky zvýšené činnosti své štítné žlázy. U jinak zdravých těhotných se objevují klinické známky zvýšené činnosti štítné žlázy: emoční labilita, třes, pocení, bušení srdce atd. Není tedy divu, že těhotné ženy může postihnout zvýšená produkce štítné žlázy – zejména pak ty, které již toto onemocnění prodělaly. Proto se mladým ženám, které prošly hyperfunkcí štítné žlázy a plánují graviditu, doporučuje štítnou žlázu chirurgicky odstranit. Gravidní ženy s mírnou formou hypertyreózy mají být léčeny minimálními dávkami léků, které jsou pro jejich stav nezbytné, a musí být poučeny o riziku poškození plodu léčbou. U některých pacientek se rozvine hypertyreóza poprvé až po porodu, může však jít o přechodné zvýšení hormonu v krvi při tzv. poporodní tyreoiditidě, zánětu, který se projeví 3 – 9 měsíců po porodu a postupně přechází do normální až nižší funkce štítné žlázy. Po porodu ovšem může vypuknout hyperfunkce se zvýšenou hladinou protilátek proti štítné žláze, která vyžaduje speciální léčbu. Ženy s poruchou štítné žlázy by měly záhy poté, co se potvrdí těhotenství, navštívit svého endokrinologa a informovat ho. Pokud se jim nezvýší dávky hormonu, může to mít negativní vliv na IQ dítěte. Hypertrofie štítné žlázy bývá v těhotenství pravděpodobně vyvolána zvýšenou produkcí hormonu, který štítnou žlázu stimuluje k produkci tyroxinu. Zduřením může struma vyvolat obtíže s dechem a městnání krve v krčních žilách. Ženy s Basedovovou chorobou otěhotní jen vzácně, těhotenství končívá potratem a samotná nemoc se graviditou zhorší (proto bývá u těžších poruch indikováno umělé přerušení těhotenství). V těhotenství je třeba výrazně zvýšit denní dávky jódu, ženy s hypertyreózou jsou sledovány v tříměsíčních intervalech. Po porodu se vracejí k dávkám předchozím. V pubertě, v těhotenství a během kojení je nutné příjem jódu zdvojnásobit: doporučuje se zařadit do jídelníčku ryby, maso, mléčné výrobky, kiwi, saláty a minerálky obohacené jódem, případně prenatální vitamíny.

Jódovou tinkturu nepijte
Dostatečná hladina jódu v lidském těle je zárukou aktivity, vitality a zdravé mysli. Jód se podílí i na trávení tuků. Bohužel nemáme moře a tak naše krajina není na jód bohatá – proto se jodizuje kuchyňská sůl (pokrytí denní spotřeby jódu nastává při spotřebě 5–10 g soli). Jód spolehlivě získáte z ryb, mořských plodů a řas, v různé míře z ovoce a zeleniny. Je přítomen i v mase a mléce volně chovaného skotu. Nedostatek jódu vede ke zvětšení štítné žlázy s mnoha dalšími projevy. Trpí-li nedostatkem jódu těhotná žena, může být plod poškozen, vyvíjí se opožděně a nejhorší poruchou je kretenismus. Nebezpečný je i nadbytek jódu, vede k hypertyreóze.

Kolik komu aneb dávkování
• Děti do 10 let 40–120 mikrogramů,
• děti nad 10 let a dospělí cca 150 mikrogramů,
• těhotné 250 mikrogramů,
• kojící maximálně 300 mikrogramů.

Množství jódu v potravinách / 100 g
• Losos 200 mg,
• uzená makrela 145 mg,
• vejce 18 mg,
• plnotučné mléko 5–19 mg.

VÝZNAMNÉ FAKTORY, KTERÉ NAZNAČUJÍ ONEMOCNĚNÍ
• Neobvyklý úbytek či nárůst váhy,
• změny ve vzhledu očí: vysunuté dopředu, doširoka rozevřené apod.,
• změněná barva kůže (zažloutnutí),
• případný výskyt třasu, rychlých pohybů.

KREVNÍ TESTY
Hodnoty
TSH (mlU/L)      diagnostická výpověď
do 0,1        hyperthyreóza se suprimovanou regulační osou hypofýza – štítná žláza
0,1–0,3     spodní hraniční hodnota hyperthyreózy
0,3–3,5     euthyreoidní rozmezí
3,5–10       hraniční hodnota hypothyreózy, poruchy využití jódu
nad 10        hypothyreóza

[/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply