Hyperkyfóza a hyperlordóza páteře

2.12.2011

Tyto pojmy označují zvýšený předklon a zvýšený záklon křivky páteře, tedy její vybočení vpřed a vzad. Křivka může být korigovatelná nebo nekorigovatelná (například při ulehnutí na rovnou podložku).

Nejčastěji je předozadně prohloubená křivka korigovatelná a je způsobena špatným držením těla. Bývá obvykle provázena svalovou ochablostí jinak zdravých lidí (dospělých i dětí), která vzniká následkem nevyváženého životního stylu a do jisté míry podlehnutím „civilizačním vymoženostem“ (posturální kyfóza či lordóza). Korigovatelnost se snižuje věkem při rozvoji degenerativních změn.

Vrozená kyfóza je naproti tomu způsobena poruchou vývoje páteře tak, jak byla popsána ve vrozených deformitách a její terapie je individuální.

V případě nekorigovatelné křivky, která vzniká asi v 10 až 12 letech, se nejčastěji jedná o Scheuermannovu chorobu, označovanou lidově také jako „kulatá záda“. Její příčina není zcela jasná, postihuje obvykle meziobratlové ploténky i obratlová těla, jde nejspíše o poruchu osifi kace v období růstové akcelerace. V zásadě jde o jistou analogii skoliózy do jiného směru. Na rentgenových snímcích asi v 50% bývají přítomny takzvané Schmorlovy uzly – vmáčknuté centrální gelovité jádro meziobratlového disku do obratlového těla, bývají sníženy meziobratlové disky s nerovným okrajem, může být lehké zklínovatění obratlového těla. Bývá provázena pobolíváním zad. S ukončením růstu organizmu se obvykle zhoršování deformity zastavuje. V dospělosti pacient mívá pobolívání v zádech při přetížení. Jen výjimečně se používá korzet ke korekci této deformity, obvykle po ukončení růstové akcelerace již deformita neprogreduje.

Spondylolistéza
Spondylolistéza je onemocnění páteře, způsobené vzájemným posunem dvou sousedních obratlů vpřed či vzad – horní obratel je posunut proti dolnímu vpřed či vzad (retrolistéza). Nejčastěji je postižen přechod bederní a křížové páteře (L5/ S1 – je nejzatíženější a anatomicky – sklonem meziobratlového prostoru – nejvíce disponován ke skluzu). Příčina spondylolistézy může být od vrozené dysplastické formy (anatomie nedostatečně brání vzájemnému posunu) přes istmickou (je oddělen zadní obratlový oblouk od těla obratle z nejasné příčiny či únavovou zlomeninou), poúrazovou (často hokejové úrazy naražením hokejkou na mantinel), degenerativní (opotřebením stabilizačních prvků páteře – je tím pádem nejtěžší formou) či patologickou formu (metabolické vady, artrogrypóza,…) až po iatrogenní (po operačních výkonech pro jiné diagnózy).

Obratlový oblouk je od obratlového těla obvykle oddělen (spondylolýza), vpřed klouže jen tělo horního obratle vůči dolnímu, linie obratlových oblouků je v zásadě zachována (tím jsou chráněny míšní struktury). V případě extrémního posunu obratlového těla může dojít až k předskočení před tělo dolního obratle (spondyloptóza). Posun horního obratle vůči dolnímu vzad (retrolistéza) je co do rozsahu posunu výrazně menší, způsobuje však podstatně větší dráždění nervových kořenů jejich výrazným útiskem v místě, kde opouštějí páteřní kanál.

Základním klinickým projevem je bolest v postižené oblasti (v kříži). Přibližně u poloviny postižených zejména v dospělém věku jsou přítomny radikulární bolesti (bolest vyzařující do končetiny z určité oblasti při dráždění jednoho nervového kořene) – při progresi vady může docházet až k brnění dané oblasti, omezené svalové síle a omezení až vymizení citlivosti. U dětí jsou díky omezenému rozvoji degenerativních změn a přítomnosti dostatečných kompenzačních mechanizmů tyto obtíže spíše vzácné. U dospělých jsou tyto obtíže asi v polovině případů výrazné.

Léčba se odvíjí od míry bolestí a neurologických příznaků. Ve většině případů, pokud není ohrožen nervový kořen, je postup konzervativní. Je nezbytné každodenní cvičení (svaly jako stabilizátory méně stabilní oblasti), omezení přetížení (nadváha, pracovní a sportovní činnost) a omezení prochladnutí (způsobí svalové spazmy, překrvení a otok, který více utiskuje a dráždí nervové kořeny). V případě, že dochází k nestabilitě postižené části, progresi skluzu či progresi neurologických příznaků, potom je na místě operační léčba – a to i u dětí. Principem je částečná repozice a dostatečné zastabilizování postiženého úseku.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply