Hematit (krevel)

2.3.2013

Starověký pigment, ale především velmi kvalitní železná ruda, to vše je hematit, kámen, který má i velmi významné místo v léčitelství. Ve vyleštěném stavu je velmi atraktivní. Jeho výrazného kovového lesku je proto často využíváno i ve šperkařství. Snadná brousitelnost i schopnost rytí různých obrazců jej vždy předurčovala k výrobě rozličných šperkových kamenů a pečetních prstenů.

Hematit, jenž je trigonální modifi kací oxidu železitého, se v přírodě vyskytuje poměrně často. Obvykle tvoří jen malé akumulace. Ovšem jako s důležitou železnou rudou se s ním setkáváme i ve formě rozsáhlých ložisek. Nejčastěji jej můžeme vidět v přírodní formě jako zrnitý, nepříliš vzhledný nerost, také jako červenohnědou okrovou zeminu, nebo tenké hnědavé povlaky na jiných nerostech. Vytváří však také krásné, obvykle vysoce lesklé krystaly několika forem. Typická je „alpská růže“, nejčastěji nalézaná v tzv. alpských společenstvech minerálů. Tyto růže jsou tvořeny srůsty mnoha tence tabulkovitých krystalů hematitu, kdy každý jedinec je odchýlený o malý úhel od rovnoběžné polohy. Krásné jsou též silně čočkovité krystaly nalézané v dutinách masivních rud. Typické jsou také vláknité agregáty mající obvykle hladký kulovitý či ledvinitý povrch, nazývané lebníky. Známe ještě jemně šupinkaté odrůdy itabirit nebo spekularit (též rubínová slída). Ve zvláštních případech se můžeme setkat i s pseudomorfózami hematitu po krystalech magnetitu-tzv. martit. Původně vykrystalizovaný magnetit je pozdějšími procesy nahrazen hematitem při zachování původního tvaru krystalu.

Barva hematitu přechází od červené či červenohnědé (zemité, práškovité odrůdy), přes tmavohnědou až kovově černou (u lebníků a krystalů). Vryp je typicky krvavě tmavočervený. Od této barvy se odvozuje i název minerálu. V řeckém jazyce haema znamená krev. Z čehož vzniklo i staré české pojmenování krevel neboli krvavý kámen. Staří výzkumníci se domnívali, že kámen krvácí. Hematit je neprůhledný s matným (zemité odrůdy) až vysoce kovovým leskem (u svěžích nezvětralých krystalů). Někdy se můžeme setkat na povrchu lebníků i krystalů s pestrými náběhovými barvami. Tvrdost nerostu je 5-6.5. Štěpnost hematit nevykazuje, lom je u celistvých kamenů lasturnatý. Hematit je také dosti křehký.

Naleziště
Geneticky hematit souvisí se všemi typy hornin. Nejkrásnější krystaly se obvykle nacházejí v hydrotermálních žilách. Z českých lokalit jde zejména o lebníky z mangan-železných hydrotermálních ložisek Horní Blatná, Horní Halže nebo Hradiště u Kadaně (jde také o fl uoritové ložisko) v Krušných horách, případně o uranové výskyty a ložiska. Např. Vrančice, Příbram nebo Jáchymov. V typickém oolitickém vývoji se nachází v sedimentárních ložiscích mezi Plzní a Prahou, např. v Mníšku pod Brdy či v Chrustenicích. Ze slovenských výskytů hematitu vynikají ložiska siderit- -sulfi dických rud ve Slovenském rudohoří. Jako spekularit jej známe z Rudňan, Poráče či Slovinek. Na těchto lokalitách vytváří zprohýbané lupenité agregáty o velikosti i několika desítek cm. Krásné drobně čočkovité a šupinkovité krystaly vytváří v dutinách sideritu na ložisku Železník.

Ze zahraničních lokalit vynikají světově proslulé železné růže z alpských nalezišť, např. Tavetsch, Binntal, St.Gotthard nebo velmi podobné srůsty ze severního Kavkazu (Belaja rečka) nebo z Brazílie (Itabira). Dokonale krystalované tlustě čočkovité krystaly pochází z Elby. Mohutné lebníkové agregáty, podobné našim výskytům, známe z Volyně na Ukrajině nebo z oblasti Cumberland v Anglii. Krásné rýhované krystaly se nacházely i ve skarnech ložiska Dognacea v rumunském Banátu.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply