Co když je to deprese

17.2.2011

Pojem deprese pronikl do běžného hovorového jazyka při označování smutné nálady. Často se hovoří o depce, kterou se rozumí špatné rozpoložení, přechodný stav apatie, zádumčivosti a splínu. Deprese je ovšem nemoc, nikoliv jen změna nálady. Základním projevem depresivní poruchy je změna nálady spjatá se ztrátou zájmů a radosti.

Pacient je smutný, bez energie, odkládá jakoukoliv činnost, ztratil chuť k životu, jídlu, zájmům. V průběhu dne je ospalý a polehává, přitom v noci špatně spí, stěžuje si na únavu, vyčerpání, bolesti hlavy, sevření na hrudi apod. Nároky běžného života se mu zdají nepřekonatelné a vše, co zvládal bez potíží, nezvládá vůbec. Nejde o obyčejný smutek třeba po ztrátě někoho blízkého nebo po prudké změně životních okolností: takové rány osudu přebolí. Depresivní nálada trvá, pacient se za ni stydí, ale nemůže s ní nic dělat.

Lékaři radí splín nepřeceňovat, ale nepodcenit ani tzv. depku. Trvá-li nenálada s pocity marnosti déle než tři týdny, je vhodné poradit se s lékařem.

Současná medicínská klasifikace nerozlišuje mezi depresí endogenní a neurotickou, ale vychází z rozsahu a závažnosti příznaků u nemocného.

Dřívější termín endogenní deprese
označuje depresi z vnitřních příčin.

Deprese ohrožuje Evropu
Duševní choroby a duševní zdraví se stávají jedním z nejzávažnějších problémů evropských zemí. Psychiatrická onemocnění právě v Evropě představují největší zdravotní zátěž hned po kardiovaskulárních chorobách. Psychiatrické choroby v důsledku předčasné úmrtnosti a zvýšené nemocnosti ubírají 19,5 % celkového počtu roků života a představují takřka pětinu souborné pracovní neschopnosti. V evropském regionu žije na 850 milionů lidí, z nichž 100 milionů v každém okamžiku sužuje úzkost a deprese. V důsledku sebevražd umírá v EU každoročně zhruba 58 000 občanů vlastní rukou (což je víc, než kolik činí úmrtí v důsledku dopravních nehod, vražd, AIDS). Takřka třetina zaměstnanců v Evropě je vystavena stresu, jednomu z nejzávažnějších spouštěčů depresivních stavů. Podle současných statistik postihne depresivní epizoda jednou za život 10– 20 % osob. Každá čtvrtá žena přiznává alespoň jedno vzplanutí deprese za život. Lze očekávat, že do roku 2020 se deprese stane nejvýznamnější nemocí rozvinutého světa.

Deprese není jen jedna
K nejčastějším depresím se řadí
bipolární afektivní porucha, dří –
ve známá pod názvem maniodepresivní
onemocnění nebo manická deprese.
Jde o komplexní
psychické onemocnění
s charak
teristickými výkyvy nálady,
kte
ré výrazně postihují běžný život

nemocného.

Rizika kolísání nálad
Bipolární afektivní poruchou trpí v každém okamžiku v evropském regionu na 4 miliony lidí. Takto postižení pacienti prožívají období hlubokých depresí, v nichž pro ně život nemá cenu, a jejich zrcadlového odrazu: mánií spojených s nadměrnou aktivitou, sebevědomím a povznesenou náladou provázenou až nervozitou. Abnormální čilost, ve které tvůrcům doslova pod rukama vznikají nejlepší díla, stejně jako hovornost a rozsáhlé plány vedou například u podnikatelů k přehnanému utrácení, ukvapeným pracovním i společenským rozhodnutím. Pouštějí se do sexuálních dobrodružství a v mánii riskují nejen jméno a firmu, ale zběsilou jízdou autem třeba i život.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply