Chemie v potravinách aneb víme, co jíme?

1.6.2011

1. část

Je několik přísloví, která se zabývají povahou člověka. Jedno z nich zní „řekni mi, co čteš, já ti povím, jaký jsi“. Varianta tohoto úsloví by mohla znít „řekni mi, co jíš, já ti povím, jak jsi zdravý“. Tato věta se v dnešní době nevztahuje pouze na složení stravy ohledně jejích základních složek, jako jsou uhlohydráty, tuk a bílkoviny. Bohužel se nyní vztahuje i na vysloveně škodlivé cizorodé látky, které do potravin ani do lidských žaludků nepatří. Následuje orientační přehled těch nejdůležitějších.

Aflatoxin. Jde o produkt plísní. Když napadnou potraviny – anebo krmiva – tak je tímto svým poměrně stabilním produktem zaplaví nebo „napustí“. Záludnost plísní tkví v tom, že je zpočátku nelze ani vidět ani chutnat nebo cítit, a přesto již produkují rakovinotvorný (kancerogenní) jed. I živočišné potraviny vyrobené ze zvířat krmených (částečně) plesnivým krmivem mohou aflatoxin obsahovat. Jed kromě toho, že po nějaké subjektivně rozdílné kritické době vyvolá zhoubné bujení, také značně oslabuje funkci jater, odborně řečeno je hepatotoxický.

Acrylamid. Jde o látku, která se běžně používá v chemickém průmyslu. Obecně je považována za (potenciální) kancerogen. V poslední doby byla přítomnost této látky prokázána v bramborových chipsech, kde vzniká působením tepla na tuk a bramborovou vlákninu. Poněvadž chipsy na severní polokouli konzumuje denně skoro každý, jde o (potenciálně) velké nebezpečí. Zase tu máme o jeden jed víc.

Dioxin. Je jeden z nejúčinnějších jedů, jaké lidstvo zná. Do těla se může dostat kůží, plícemi a sliznicí zažívacího traktu, tedy „přes potraviny“. Dioxin je vedlejším produktem výroby některých chemikálií, jako jsou třeba postřiky proti hmyzu apod. Vzniká i při nedokonalém spalování předmětů, typicky plastů. Látka se v přírodě skoro neodbourává „díky“ průmyslovým aktivitám lidstva jí v přírodě pomalu přibývá a stává se všudypřítomnou. Hromadí se v tuku, v mase, ale hlavně ve vaječných žloutcích a také v mateřském mléce. Dostane-li se do krmiva, pak se z něho dostane do tuku a masa domácích zvířat a„přes ně“ a přes jejich produkty (vejce) pak i do těla lidí. To se čas od času stává a nelze tomu zabránit. Je to dáno způsobem života průmyslových společností. Dioxin (podobně jako aflatoxin) má dvojí princip účinku. Podle koncentrace, která se dostane do těla, může „zabíjet rychle“, nebo tak, že opakovaně přijímán v malých (tzv. podprahových) dávkách „pomalu“ poškozuje funkce důležitých orgánů nebo vede k vývoji rakoviny.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply