Různobarevný kámen chalcedon patří do velké skupiny minerálů o chemickém složení oxid křemíku. Na rozdíl od křemene a jeho odrůd, které jsou často krystalované (vytvářejí více či méně dokonalé krystaly), je chalcedon hmotou amorfní, či přesně řečeno kryptokrystalickou (skrytě krystalickou). Proti křemeni má navíc ve svém složení i vázanou vodu. Nejběžněji je zbarven nenápadně šedobíle až do modravě šedé barvy, která bývá na průsvitu často naoranžovělá. Podle množství a druhu různých příměsí bývá chalcedon zbarven i atraktivněji – jeho barevné variety obdržely i své vlastní názvy. Máme tedy žlutý, oranžový, červený až nahnědlý karneol, černý, či spíše hodně tmavohnědý onyx (někdy i s paralelními bílými proužky), jablečně zelený až sytě smaragdově zelený chrysopras, šedozelenou až nahnědlou plasmu, výrazný oranžovo-hnědý sarder, také sardonyx červený až oranžový s bílými proužky, a dále řadu jiných barev, které ovšem bývají často nepůvodní, získané dodatečným zbarvením chalcedonů. Hojně se tak objevují např. překrásné dokonale zbarvené (ovšem dobarvené) karneoly, onyxy, ale i výrazně zelené, sytě modré, ostře žluté, růžové či fialové chalcedony, jaké bychom v takových barevných nuancích v přírodě nikdy nenašli.
Kromě pestrosti barev vyniká v chalcedonu i bohatost různých strukturních prvků, jako je např. struktura stromečkovitá, dendritická, mechovitá, okatá nebo vzniklá uzavřením jiných minerálů v chalcedonu (např. „domečkovitá“ způsobená přítomností většinou vyloužených krystalů barytu obdélníkového obrysu). Samostatnou kapitolou jsou jistě acháty, též odrůda chalcedonu, které se od něj liší přítomností různých pravidelných i nepravidelných strukturních prvků, jako je páskování, přítomnost krápníčků, kroužků, vlnek a jiných tvarů, nebo s uzavřeninami jiných minerálů.
V názvosloví těchto odrůd je velký chaos a často v rámci různých regionů je tatáž „strukturní“ odrůda nazývána odlišně. Známější jsou troskový, hodinkový, mechový, polyedrický, bleskový, ko – rálový achát. Podobné problémy existují i u skupiny jaspisů, rovněž odrůdy chalcedonu, jež má opět mnoho různých zbytečných lokálních názvů. Zmíním se pouze o jedné významné varietě – o heliotropu, definovaném jako varieta zeleného (ideálně tmavě zbarveného) jaspisu s rozptýlenými krvavě červenými tečkami (někdy až většími skvrnami). Ostatní variety mají většinou cihlové, okrové a zelené tóny, ale známe i ruský modrý jaspis – irnimit.
Vyhledávané jsou vzácnější
Chalcedony v běžných barvách se zpravidla hojněji nacházejí i v dosti velkých kusech (kg, až desítky i stovky kg). Např. velká část brazilských ametystových geod bývá při vnějším okraji (mezi zeleným povrchem a krystaly ametystu) vyplněna vrstvou chalcedonu až achátu, což u metrových geod představuje hmotnost desítek kg chalcedonové hmoty.
[hidepost=0][/hidepost]
