Biorezonance a některé s ní spojené diagnostické přístroje

24.6.2015

Zjednodušeně řečeno, rezonance je pojem popisující schopnost nějakého systému kmitat v souladu s daným podnětem. Vezmeme-li dvě ladičky ve formě ocelových tyčí, kmitajících na stejné frekvenci, stačí uhodit na jednu a vzápětí se rozezvučí i druhá. Podobný efekt ovšem nastane i tehdy, jestliže tělo ladičky vytvořené ze stejného materiálu bude zvoleno tak, aby její vlastnosti (zde kmitočet) odpovídaly jistému podílu nebo násobku masy a délky ladičky původní. Pro jednoduchost si představme, že její těleso o stejném průměru bude delší nebo kratší v přesně stanoveném poměru. Síla „souzvuku“ vyluzovaného těmito ladičkami ovšem oproti síle zvučení původní ladičky klesá o podíl nebo násobek její délky. Čím kratší bude tyč, tím vyšší zvuk (vyšší harmonická frekvence) uslyšíme a naopak (nižší harmonická).
Celá řada vědeckých pokusů dokázala, že to, co se vztahuje na vibrace kovových těles či elektromagnetická vlnění apod., platí z jistých důvodů a za určitých omezení i pro živé tkáně. Vystavíme-li živou tkáň elektromagnetickým vibracím určité vlnové délky, za použití velmi citlivého přijímacího zařízení zjistíme, že tkáň „odpovídá“ formou vyšších harmonických frekvencí v závislosti na použité primární vlnové délce. Za použití určitých elektronických „triků“ lze získat i „odpovědi“, z nichž se dají určit jednotlivé druhy takto oslovených buněk.
Jelikož frekvence, na nichž odpovídají zdravé buňky organizmu, jsou díky tisícům pokusů a porovnávání známé, lze pomocí obsáhlé databáze určit kmitočty, které se zdravému obrazu vymykají. Na základě těchto empiricky vytvořených databází kmitočtů a kmitočtů patologických mikroorganizmů, parazitů, včetně mnoha škodlivých chemikálií, lze vytvořit diagnózu a určit sadu potřebných protiopatření. Toto je v kostce princip, na němž pracuje ruský Metatron a jeho u nás známá obdoba Oberon.
Na tomto místě je nezbytné zmínit, že protiopatření, čili léčba, by se nikdy neměla omezit na pouhou likvidaci mikroorganizmů nebo parazitů v těle. Nejsou samotnou příčinou onemocnění. Příčinou je vždy a bez výjimky tělesné prostředí v těsné souvislosti s psychickým stavem. Tělo je napadeno mikroorganizmy a parazity jen tehdy, pokud v něm najdou prostředí odpovídající jejich potřebám. V napadeném těle pak produkují odpady, jejichž přítomnost se nejen projeví jako „nemoc“, ale navíc tvoří vhodné klima pro další a další mikroorganizmy. Pouhým vyhubením patogenů tedy nelze dosáhnout nic víc než přípravy „záhonku“ pro další nepříjemnou setbu…
S jinou metodou svého času přišla dr. Hulda Clarková. Její Syncrometer pracuje pomocí jakéhosi porovnávajícího „můstku“, který lze přirovnat k jazýčkové váze. Na jedné misce je vzorek, na druhé odpovídající orgán vyšetřovaného pacienta. V podstatě tedy opět jde o porovnání frekvencí. Problém zde spočívá v tom, že jazýčkem na váze je zde terapeut zaujímající místo mezi vzorkem a pacientem.

Celý článek najdete v tištěné Nové Regeně.

You Might Also Like