Autopatie, zapomenutá metoda

20.4.2013

Pro fyzické i duševní zdraví člověka má zásadní důležitost jeho jemný energetický systém. Zakladatel homeopatie Samuel Hahnemann jej nazval před dvěma sty lety „vitální síla“ , v indické tradiční léčbě je nazýván „prána“ a v Číně se mu říká „čchi“.  Mluvíme-li o energii, není to samozřejmě nic ve fyzikálním slova smyslu. Je to něco „spirituálního“, jak říká Hahnemann, nebo „jemnohmotného“,  jak říkají buddhisté. Spíš jakýsi tok informací, který nás spojuje s vyššími úrovněmi bytí a na hmotné úrovni vytváří naši životní energii, organizuje nás a dodává nám harmonii a pocity štěstí, pokud  funguje správně. Ale když je narušen, harmonie a štěstí mizí a dostavují se nemoci. Tento model samozřejmě nemůže být akceptován v materialisticky orientovaném zdravotnictví, jeho přehlížení se však podílí na nebývalém rozmachu chronických „nevyléčitelných“ potíží v současné společnosti. Prastará moudrost lidstva ovšem vždy nabízela i prostředky, jak porušené proudění prány zlepšit a zharmonizovat. Některé k tomu určené metody, jako akupunktura, homeopatie  a jóga jsou všeobecně známé, existuje však i jedna, na kterou se v průběhu času zapomnělo.

Za starých dob s sebou nosili buddhističtí mnichové na svých poutích ve zvláštním vaku nádobu na vodu, zvanou kundika. Píše o tom čínský cestovatel I Tsing,  který se vypravil v 6. století do Indie, aby tam studoval zvyky a způsob života mnichů. Nádoba byla vyrobena z pálené hlíny. Od jiných nádob se lišila tím, že měla na boku otvor, kudy voda nalitá shora volně odtékala. Bylo to tedy spíše jakési průtokové zařízení. O jeho účelu se I Tsing  ve své knize  nezmiňuje, stejně jako žádné uspokojivé vysvětlení nenalezneme ani v popiskách k muzejním exponátům současnosti. Říká jen, že voda použitá v kundice musela být čistá a „nedotčená“. Až stovky rozbitých kundik nacházejí archeologové v okolí zaniklých buddhistických klášterů, a to především na smetištích, což dokazuje, že kundika nebyla původně žádným rituálním předmětem určeným k uctívání, ale spíše věcí denní potřeby. Slovo kundika má zřetelný původ ve slově kundalíní, tzv. „hadí síle“, což je pojem známý z jógy . Kundalíní, podobně jako prána, má vztah k jemným energiím, spojujícím nás s Univerzem. Kundika se používala už v před buddhistické Indii. Dochovala se dokonce „Kundika upanišada“ z doby mezi 4. a 8. stoletím př.n.l. , hovořící o tom, že užívání kundiky stimuluje pránu, posiluje vitalitu a smysly, posiluje spojení s vyšší úrovní bytí, a přináší sílu a klid.

[hidepost=0][/hidepost]

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply